Jak na žížalový kompostér – vermikompostování

Nádobu je možné umístit uvnitř v bytě, domě či venku. Kompostovat lze v garáži, kanceláři, kuchyni i na balkoně. Pro žížaly je však důležitá optimální teplota, aby byly aktivní. Největších výkonů dosahují při teplotách kolem 20 °C, teplota by neměla klesnout pod 5 °C. Při teplotách pod nulou je potřeba kompostér přenést do teplejších prostor nebo zateplit například pomocí sena nebo slámy. Důležitá je také správná vlhkost, která by se měla pohybovat v rozmezí 55 až 70 %. Optimální vlhkost substrátu v kompostéru poznáte, pokud při sevření v hrsti kompost zachovává svůj tvar.

Na dno vermikompostéru se připraví podestýlka a do ní se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů. Násadu žížal můžete zakoupit přímo u specializovaných chovatelů nebo požádat své známé, kteří již mají zavedený vermikompostér. Žížaly hnojní, které odpad zpracovávají poněkud pomaleji, si lze nasbírat v hnojišti nebo venkovním kompostu. Pod kompostér se umístí sběrná nádoba na odchyt přebytečné vlhkosti – výluhu zvaného žížalí čaj. Čaj najde ředěný v poměru 1:1 s vodou uplatnění jako výborné tekuté hnojivo, které ocení mimo jiné bylinky a pokojové rostliny.

Vysoce kvalitní humus, který nezapáchá, vzniká přibližně po třech měsících kompostování. Vermikompost má optimální poměr dusíku a uhlíku a obsahuje látky, které chrání rostliny před chorobami a zlepšují jejich růst. Při odběru hotového kompostu nejprve odstraníme horní vrstvu bioodpadu, bude sloužit jako násada pro nový kompost. Žížaly ze substrátu lze vybrat ručně nebo je nalákat do nádoby s otvory ve dně, do níž umístíme kuchyňské zbytky. Ve vícepatrovém kompostéru postupujeme podobně, nový bioodpad přidáváme pouze do jednoho patra, kam se žížaly postupně samy přesunou. Humus z vermikompostéru má využití nejen při přesazovaní pokojových rostlin a obohacení půdy v zahradě, ale je vhodný i pro oživení při projevech půdní únavy nebo jako substrát pro očkování sterilních půd.