Jak upéct kachnu – kachna pečená na kmínu | recept

Obavy z pečení kachny jsou celkem pochopitelné – i když kilogram kachny není příliš drahý, kachnu musíme koupit celou, takže je hned větší položkou v rodinném rozpočtu. Kuchařku může napoprvé svazovat obava, že maso zkazí. Na jistotě nepřidá ani to, že stolovníci mají na pečenou kachnu už dopředu „laskominy“, což je další zneklidňující faktor. Klidu nepomohou ani jistě v dobrém míněné poznámky partnerů, že „upéct kachnu jako naše máma/babička, to se ti asi nepovede“. Ale povede! Chce to jen čas, pečení kachny se nesmí uspěchat.

Aby kachna nebyla „samá kost“, měla by vážit alespoň dva kilogramy. Nejchutnější jsou kachny z domácího chovu. Pak kachny chlazené. Jenže někdy nemáme jinou možnost, než koupit kachnu mraženou (nebo se necháme zlákat výhodnou akční cenou mražených kachen). I z té bude dobrá pečínka, jen ji musíme nechat zvolna rozmrazit bez žádného urychlování. To trvá celý den. Příklad: Chceme-li podávat mraženou kachnu k nedělnímu obědu, vyndáme ji z mrazáku v sobotu dopoledne.

Syrovou kachnu krátce opláchneme studenou vodou a dobře osušíme svrchu i uvnitř. Tím také zkontrolujeme, zda se uvnitř kachny nenachází sáček s droby – jestli ano, vyjmeme je a zatím odložíme. Kachnu dobře prohlédneme ze všech stran. Jestliže má na křídlech a na biskupu zbytky brků, vezmeme (technickou) pinzetu a vytaháme je.

Do kachní kůže a do vnitřku kachny vetřeme asi lžičku soli. Necháme chvíli odležet. Zapneme troubu na nejvyšší stupeň. Připravíme si pekáč s víkem. Víko musí dobře přiléhat. Měl by být tak velký, aby se do něj kačena vešla „tak akorát“. Osvědčené jsou tak zvané „dušáky“ obdélníkového tvaru (spodek je stejný jako vrchní díl) či oválné vyšší zapékací nádoby z jenského skla. Ovšem vynikající jsou těžké litinové kastroly či pekáče.

Kachnu vložíme do pečicí nádoby a z obou stran posypeme kmínem. Co z ní spadne, zůstane v pekáči. Otočíme ji na prsa a podlijeme asi decilitrem vody, víc ne. Pekáč zakryjeme poklicí, vložíme do rozpálené trouby a teplotu snížíme na 100 stupňů Celsia. Jestliže si kachnu „předpékáme“ den dopředu, necháme ji péct tak dvě hodiny, pak troubu vypneme a kačenu v ní necháme až do vychladnutí. Po celou dobu si jí nemusíme všímat.

Druhý den asi tři hodiny před podáváním pečené kachny opět zahřejeme troubu, kačenu obrátíme na záda, přikryjeme, dáme do trouby, snížíme teplotu a další dvě a půl hodiny kachnu pečeme při 100 stupních. Po té době bude kachní maso dokonale měkké, ale pečená kachna ještě nebude mít tu pravou vykřupanou zlatou kůrku.

Jestliže pečeme kachnu v den podávání, musíme na pečení počítat čtyři až pět hodin. Kachnu vložíme do rozpálené trouby, snížíme teplotu na sto stupňů a dvě a půl hodiny zvolna pečeme. Pak pečenou kachnu obrátíme na záda a pečeme další dvě hodiny. V tomto bodě se oba postupy sešly, takže další krok je stejný: sundáme víko pekáče, kačenu dobře polijeme vypečeným sádlem a šťávou, teplotu v troubě zvýšíme na 200 stupňů a asi dvacet minut až půl hodiny kachnu dopečeme.

Při pečení kachny jsme měli dost času v klidu připravit přílohy: červené zelí v sladkokyselé úpravě, vařené bílé kyselé (kysané) zelí, domácí houskový knedlík (recept naleznete zde: Jak udělat dobrý houskový knedlík z nekynutého těsta | recept) nebo domácí bramborový knedlík (recept naleznete zde: Jak udělat domácí bramborový knedlík | recept). A nebo jak je v rodině zvykem. Protože se na kachnu každý těší, nerozpakujeme se položit při servírování pekáč přímo doprostřed stolu, aby byl zvýšen rustikální pocit „hojnosti“. Pečenou kachnu porcujeme (stříháme) nůžkami na drůbež. Stříháním pečené kachny můžeme po starém zvyku pověřit nějakého muže nebo váženého hosta. Nejdřív se ho ale taktně zeptáme, zda s tím souhlasí. A zda to umí.

Kachna pečená na kmínu dobře chutná s tradičními přílohami: bramborové či houskové knedlíky, červené a bílé zelí.