Jak přírodně posílit odolnost rostlin | rady

Každá fáze růstu vyžaduje jinou skladbu živin (minerálů a dalších cenných látek) a u různých druhů rostlin zase musíme brát v potaz jejich náchylnost k napadení škůdci a nemocemi. Myslím, že si každý najde svůj způsob, jak co možná nejekologičtěji pěstovat, může to však samozřejmě zabrat více času, kdy budete experimentovat a následně vyvozovat závěry. Níže nabízím několik možností, jak začít.

Začít můžeme již před setím semínek – velmi vhodné je semínka předem namočit do odstáté vody, ale ještě lépe do bylinkového nálevu. Hodí se třeba heřmánek či měsíček, pro tvrdá semena pak např. dubová kůra. Doba máčení závisí na velikosti a tvrdosti semínek (např. malá semínka salátů postačí namočit na několik hodin, semena paprik pak máčíme klidně 24 – 48 hodin). Každý den vodu či nálev vyměňujeme. Poté již semínka rovnou vyséváme, nenecháváme je zaschnout. Tímto způsobem urychlíme klíčení a zároveň se bylinky postarají o preventivní účinky proti rozvoji plísní či jiných chorob, apod.

Dalším krokem je vypěstování kvalitních sazenic, které jsou díky dobrému zdravotnímu stavu zkrátka odolnější vůči všem nepříznivým vlivům. Mladé sazenice ještě zpravidla nepotřebují příliš dodatečné výživy, můžeme je však posilovat pomocí bylinných výluhů a jiných přírodních postřiků. Hodí se např. studený výluh z ptačince žabince, který dodá mladým sazenicím (např. rajčat, paprik, okurek a dalším druhům zeleniny) potřebné vitamíny a minerály (zejména mangan, draslík, železo, selen, atd.).

Počáteční fáze vegetace, kdy usilujeme především o správné zakořeňování a růst zelené hmoty, vyžaduje především doplňování dusíku. Zde můžeme krásně využít všudypřítomné kopřivy, ze kterých vyrobíme tradiční kopřivovou jíchu, která působí nejen jako hnojivo, ale také díky obsahu kyseliny křemičité odpuzuje mšice.

Ve fázi tvorby květů a plodů pak rostliny potřebují hlavně fosfor a draslík, které nalezneme např. v listech kostivalu lékařského či v přesličce rolní. I z těchto bylinek či z jejich kombinace lze vyrobit jíchu, případně bylinkový výluh za studena. Kostival posiluje odolnost rostlin, ocení jej zejména rajčata a další druhy plodové zeleniny. Přeslička je pak známá i tím, že zabraňuje vzniku plísňových onemocnění (např. plíseň bramborová nebo padlí), také posiluje rostlinná pletiva a využívá se jako ochrana proti mšicím a sviluškám.

Taktéž zkvašené slepičince obsahují hodně dusíku a fosforu, podporují tedy růst rostlin i tvorbu květů a plodů (skvěle se hodí pro květák, brokolici, rajčata, okurky, cukety, dýně, kukuřici, apod.).

Mezi další byliny, které můžeme použít pro posílení obranyschopnosti rostlin patří např. bršlice kozí noha (obsahuje síru, která pomáhá rostlinám vstřebávat dusík), listy pampelišky (stimulují růst, pomáhají zvýraznit aroma květů a plodů), heřmánek pravý (zvyšuje odolnost rostlin, působí proti kořenovým onemocněním) a mnoho dalších. Využít můžete i kávovou sedlinu, drcené vaječné skořápky, zelený čaj, apod.

Výluh připravujeme vždy čerstvý – macerací nasekaných bylin ve studené vodě po dobu 24 hodin, zbylý výluh pak můžeme klidně použít pro přípravu jíchy.

Bylinný výluh i jíchu můžeme aplikovat jako postřik (jíchu je před použitím třeba dobře scedit a naředit v poměru 1:10 až 1:20) nebo jako zálivku.