Jak poznat, že jsme meteosenzitivní

K nejčastějším příznakům patří bolesti hlavy, zhoršené dýchání, závratě, celková slabost, bolesti kloubů nebo pooperačních jizev. Často se přidává nadměrná ospalost, únava, nervozita a podrážděnost. Kdo je alergik, tomu se obvykle jeho potíže zhorší. Většinou jde o rýmu, kašel, dušnost. Lidí, kteří jsou na změny počasí přecitlivělí, tedy jsou meteosenzitivní, přibývá.

Podle statistik těmito potížemi trpí častěji ženy, náchylnější bývají lidé chronicky nemocní, ti, co žijí v permanentním stresu a také obyvatelé velkoměst. Každý mívá různé projevy, a i ty se většinou v průběhu let mění. Někoho pouze při přechodu studené fronty pobolívá hlava a chce se mu spát, ale časem, jak stárneme, se mohou přidat i bolesti svalů a kloubů, celková slabost nebo přecitlivělost na některá jídla.

Předejít meteosenzitivitě je a není jednoduché. Ideální je, když můžeme vést takový život, abychom nebyli ve stresu a byli dostatečně fyzicky a psychicky odolní. Ovšem dosáhnout toho není dáno každému. Z milionových velkoměst se nemůže odstěhovat na venkov každý, zrovna tak zbavit se chronických nemocí, které často meteosenzitivitu doprovázejí, není snadné.

Jak tedy potíže, které souvisejí s meteosenzitivitou, co nejvíce zmírnit? Většina lidí potvrdí, že očekávanou změnu počasí poznají s předstihem. Venku je stále modré nebe, ale oni vědí, že bouřka na sebe nenechá dlouho čekat. Proto je dobré všimnout si hned prvních tělesných příznaků a zvolnit. Těžkou fyzickou práci zkuste přesunout na jinou dobu, abyste snížili riziko úrazu.

Zrovna tak je dobré vyhnout se dlouhému řízení auta, kdy je nutné být fit a koncentrovat se. Přecitlivělost na počasí se může odrazit i ve slabším sportovním výkonu, zhoršené koncentraci, únavě a ospalosti. Je dobré to respektovat a nelámat nic přes koleno. Tyto stavy jsou sice nepříjemné, ale většinou brzy pominou.