Jak fungují naše vnitřní hodiny a jak toho využít | rady a tipy

Jednotlivé fyziologické pochody probíhají nezávisle na naší vůli. A také v odlišných cyklech. Ty můžeme rozdělit na denní, měsíční nebo dokonce sezónní. Tradiční východní nauky, jako třeba čínská medicína, tvrdí, že metabolismus a činnost jednotlivých orgánů podléhají konkrétnímu rytmu. Stejně jako třeba příznaky nemocí. I ty se zhoršují a zlepšují podle určitých zákonitostí.

Jak toho využít?

Například astmatici mívají největší potíže po půlnoci, obvykle mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní. Zrovna tak trávení potravin – když si dáme kaloričtější jídlo během dne, není pro naši linii takový problém, jako když se najíme pozdě večer. Večer se tuky ukládají, přes den energii z pokrmu většinou spotřebujeme. Akutní alergické potíže nás nejčastěji potrápí ráno po probuzení. Mozkové cévní příhody většinou udeří ráno nebo v dopoledních hodinách. Mimochodem, pokud plánujete návštěvu zubaře nebo vás čeká jiný bolestivý zákrok, naplánujte si to v době od 13 do 15 hodin. V tu dobu je práh citlivosti nejnižší. A chcete-li vědět, kdy vaše paměť jede na maximální výkon, je to mezi 15. a 17. hodinou. Když se zapíšete do jazykového kurzu, uděláte určitě dobře, vše si zapamatujete a učení vám takhle odpoledne půjde samo.

Ale zpět ke zdraví. Během 24 hodin kolísá naše tělesná teplota a především náš krevní tlak, stejně jako tep nebo tvorba a distribuce hormonů. Nejnižší hodnoty krevního tlaku se dají naměřit v noci, zhruba od půlnoci do třetí hodiny ranní. K největšímu výkyvu dochází po probuzení, kdy systolický i diastolický tlak významně stoupne. Během dne už změny nejsou tak velké.