Jak poznat Osoblažsko | tipy

Osoblažsko se nachází na severní Moravě v okrese Bruntál. V této oblasti naše území vybíhá do Polska, takže když na Osoblažsku jdeme na sever, na východ nebo na jih, pokaždé dojedeme do Polska. Krajem protéká říčka Osoblaha (v roce 1997 se při povodních změnila v dravý veletok). A velmi klikatou, a navíc ještě doopravdy „úzkou“ páteří regionu je osoblažská úzkokolejná dráha - proto kraj znají profi i amatérští železničáři.

Na dvou až trojdenní výlet se musíme nejprve dopravit do Krnova (rychlíková trať Olomouc – Ostrava-Svinov). Z Krnova přejedeme lokálkou do Města Albrechtic. Úhledné a velmi pěkně opravené třítisícové městečko stojí za prohlídku – o to víc, že jsou ve městě na turisty připraveni: přehledná orientační tabule s vyznačenými památkami a v obchodech i v restauracích zdarma k mání cyklistické a turistické mapky v sympatickém formátu. Místní lidé jsou k turistům vstřícní.

Z Města Albrechtic vyjdeme po modré (musíme přejít trať se závorami). Značka vede kolem jezdeckého centra (i pro veřejnost), stále stoupá, a je trochu nepříjemné, že vede po silnici. Ani ne po dvou kilometrech je odbočka vpravo k rozhledně na Hraničním vrchu (u cesty je malé parkoviště přírodního vzhledu). Rozhlednu si návštěvník nesmí nechat ujít – je unikátní. Původně dva stožáry vysílačů, dnes už nefunkční, jsou ve výšce 25 metrů spojeny lávkou. Na rozhlednu vede 149 schodů, ale jsou pohodlné. Výhled do všech stran je úžasný, ale i pohled zdola na slezské „Velké okno“ je zážitkem.

Pokračujeme po modré, která v místě U kapličky opouští silnici a stáčí se do lesa. Cesta lesem je velmi příjemná, ale v místě označeném jako Milovní důl je třeba zbystřit pozornost. Bludný kámen, k němuž má modrá zavést, už v těchto místech působí. Modrá prudce mizí vlevo od cesty lesem dolů. Vyvede na luka. V těchto místech se musíme pustit přímo po louce dolů. Orientační body: před očima kostel, vpravo rákosím zarostlá jezírka. Na úrovni jezírek narazíme na luční cestu a ta nás zavede na mostek přes potok. A tam je bludný balvan. Je zajímavé, že v protisměru (od balvanu) je značení dobré a popisné, ale to turistu přicházejícího „shora“ moc nepotěší.

Mezi poli vede pěkná cestička. Přejdeme přes trať – už na první pohled vidíme, že jsou koleje nezvykle blízko sebe. Dojdeme do obce Liptaň, kde můžeme pojíst, případně se i ubytovat. Jestli máme dost sil, vyběhneme ještě na rozhlednu Strážnice. Jestli budeme bivakovat, jdeme dál po modré a vyhlédneme si příhodné místo k přespání.

Druhý den dojdeme do obce Pitárné, kde odbočíme na zelenou. Dovede nás do obce Dívčí Hrad, kde je zámek, ale není pro veřejnost přístupný. Ve vsi je obchod, kde je možno koupit si něco k snědku. Zelená dál vede do velmi pěkně upravené osady Karlov a dále do obce Bohušov. To je obec, jejíž vedení vsadilo na turistický ruch a stojí za to se v ní zdržet (ve skutečnosti i při popisu).

Právě obec Bohušov (asi jen pouhých 460 obyvatel!) by mohla být základnou pro příjemnou rodinnou dovolenou: chatová osada (klimatizované chatky), levný, ale dobře vybavený ubytovací penzion, rybník pro koupání a rybolov (možnost zakoupení povolenek), rybníček pro vodácký výcvik, víceúčelové hřiště, plážový volejbal, fotbalové hřiště, bufet, tenisové kurty. Ceny přijatelné až nízké, prostředí náramné.

Nad rekreačním areálem v Bohušově je zřícenina hradu Fulštejna, kolem protéká říčka Osoblaha a vede úzkokolejka. Po ní v letní sezoně jezdí veselý výletní vláček – přes den je na něj příjemné podívání, v noci je klid, vlaky nejezdí. Okolní krajina je vhodná k cyklistice – značené stezky, množství zajímavých cílů, mírně se vlnící krajina. Lidé zde mají z turistů radost a jsou k nim vlídní.

Po zastávce v Bohušově pokračuje pěší výlet po červené značce mezi poli a lesíky do cíle – městečka Osoblahy. Osoblaha byla prvním za druhé světové války osvobozeným městem v naší republice. Zároveň ale byla v průběhu bojů z 90 procent zničena. Po odsunu původních obyvatel byly zbytky původní výstavby strženy spolu s troskami. Návštěvník proto stojí trochu v údivu na náměstí, jehož severozápadní frontu tvoří blok ve stylu sorela a zbytek náměstí panelová výstavba z pozdější socialistické éry.

V Osoblaze se dochoval unikátní židovský hřbitov. Dále tu je k vidění sovětská houfnice, a naprosto udivující stavba připomínající napůl amfiteátr, napůl cyklodrom. Místní ji prezentují coby odpočívárnu norského typu pro cyklisty. Zda to cyklisté pochopí a využívají, je otázkou. V Osoblaze se může člověk dobře občerstvit a ubytovat v turistické ubytovně nebo v penzionu. A znovu udivuje – především turistu přicházejícího z „citově rezervovaného“ regionu – přátelská atmosféra vytvářená místními lidmi.

Třetí den bude věnovaný návratu, ale i ten ještě součástí naučně poznávacího programu. Z Osoblahy do Třemešné pojedeme po úzkokolejné trati (rozchod kolejí 760 mm), což je technická památka uvedená do provozu v toce 1898. Trať se doslova klikatí krajem. Rychlostí 40 kilometrů za hodinu projede vláček 102 oblouky a přes osm mostů. Železničáři si této trati velmi považují a mluví o ní téměř s něhou v hlasu. Všichni věří, že osoblažská úzkokolejka zůstane zachována. Vláčkem projedeme v opačném sledu obce, kterými jsme prošli pěšky. V Třemešné přejdeme na „širokorozchodné“ nástupiště, přesedneme na vlak a přejedeme několik stanic do Krnova. Přestupem na rychlík Olomouc – Ostrava výlet ukončíme.

Osoblažsko, chráněné ze všech stran horami, je velmi úrodným krajem. Už původní obyvatelé se věnovali pěstování ovocných stromů, především jabloní. Na tradice ovocnářů navázali i noví osídlenci po roce 1945. V regionu se dobře dařilo cukrovce, zelenině, okurkám. I když to je – podle řečí místních – se zemědělskou výrobou v současné době „všelijaké“, v regionu je patrno úsilí obcí orientovat se na jiný zdroj příjmů – turismus. Individuální turisté, cykloturisté, školní výpravy a chalupáři – ti všichni přijíždějí, protože mají zajištěnu potřebnou infrastrukturu. Že v obcích utratí peníze, potvrzují soukromí podnikatelé. Osoblažsko je rekreační zónou pro Ostravu a Opavu.