Jak poznat dolní tok řeky Moravice | tipy

Řeka Moravice se na svém toku „chová“ trochu neobvykle. Jako většina „slušných“ řek pramení v horách (v Hrubém Jeseníku pod Pradědem) a ukázněně stéká jihovýchodně do vnitrozemí. Naplní vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk, ale pak se stočí znovu na sever. Jak je to možné? Nacházíme se v povodí Odry. Vody severomoravských řek ubíhají do Baltského moře.

A protože řeka teče naopak, i náš výlet bude tak trochu naruby: poputujeme od severu k jihu, ale proti proudu řeky. Výchozím bodem s dobrou dopravní dostupností (autobusy, vlak) je okresní město Opava (poblíž města se Moravice vlévá do řeky Opavy). Odtud dojedeme (autobusem nebo vlakem) do Hradce nad Moravicí. Při cestování vlakem je třeba ostražitosti – vláček do Hradce může odjíždět z nástupiště před nádražím. Do Hradce nad Moravicí to je jen pár zastávek.

Letovisko Hradec nad Moravicí, kde fakticky nastoupíme pěší túru, překvapí každého, kdo zde ještě nebyl. Městečko samo o sobě je velmi půvabné, největší překvapení ale nachystá zdejší hrad, ke kterému vedou značky. Hrad, respektive státní zámek uprostřed města, působí jako vystřižený z pohádky. Prohlídka zdrží asi o hodinu a půl. Někomu stačí jen potěšit se filigránskou architekturou a prohlídkou zámeckého parku.

U zámku začíná červená turistická značka, po níž se vydáme. Příjemná cesta vede listnatými lesy, palouky a lukami a skýtá četné výhledy na Moravici a strmé stráně jejího hlubokého údolí. Značka se mírně odchýlí od toku, ale k řece se vrátí v místech, kde čeká další překvapení – stavební památka Weisshunův kanál. Jedinečné vodní dílo je 3,5 kilometru dlouhé, obsahuje tři vodní tunely a dva aquadukty. Na kanálu je několik přepadů, regulujících výšku hladiny toku.

Po červené značce, která už řeku neopouští, dojdeme přes Annino údolí do obce Podhradí u Vítkova. Z Hradce nad Moravicí jsme ušli asi 13 kilometrů. V Podhradí se poohlédneme po noclehu – možností je více. Ti nejotrlejší najdou dobrá místa k bivakování, kdo má stan, může využít pohodlí kempu v Podhradí. A kdo chce pevnou postel a střechu nad hlavou, najde ubytování ve zdejších penzionech. V Podhradí fungují i restaurace k občerstvení.

V Podhradí nesmíme zapomenout na zříceninu hradu Vikštejnu. Kdo chce jít bydlet do kempu, měl by se hrad vydat hned, právě tak jako romantické povahy, které rády bivakují na zříceninách (Vikštejn je na to jako stvořený). Jestliže bydlíme nebo bivakujeme u řeky, můžeme se na Vikštejn vydat až další den ráno. Rozsáhlost zříceniny udiví.

Z Podhradí pokračujeme proti proudu Moravice po červené značce. Čeká nás poměrně náročný úsek cesty, proto je vhodné obout pevné turistické boty. Údolí s krásnými výhledy nás zavede na úroveň obce Zálužné. Tam opustíme červenou (je delší) a po zelené značce se vydáme lesní cestou směrem Jánské Koupele.

Jánské Koupele nám připraví další překvapení, jenže nemilé. Cesta z lesa náhle vyústí do komplexu někdejších lázní (a poté rekreačního střediska Nové huti Klementa Gottwalda). Obrovský areál o mnoha rozsáhlých budovách je totálně vybydlený. I na otrlé povahy působí procházka mrtvým městem naprosto skličujícím, až psychodelickým dojmem. O smutném osudu někdejší „továrny na rekreaci“ se lze dočíst vše podstatné na webu. Krom toho v místě a v zanedbaném okolí útočí myriády komárů – repelent je tu od jara do podzimu nezbytný.

V Jánských Koupelích se znovu napojíme na červenou značku. Vede kolem řeky, a i když jsme vlastně popošli proti proudu výš, ráz krajiny je mírnější než v úseku kolem Podhradí. Značka nás zavede do Kružberka, kde je i stejnojmenná vodní nádrž. Veřejnost ji ovšem zná pod jiným názvem. V polovině 80. let se zde natáčel Dietlův seriál z vodohospodářského prostředí a přehrada v něm byla pojmenována Velké Sedlo. V Kružberku přespíme: penziony, turistická základna, bivak. V obci je několik restaurací. Ušli jsme asi 14 kilometrů, ale cesta byla náročnější.

Třetí den ráno si prohlédneme vodní dílo Kružberk. Ale jen pohledem. Veškeré reakreční zábavy jsou na přehradě zakázány – nádrž slouží jako zásobárna pitné vody pro Ostravu. Stálý objem nádrže činí čtyři miliony metrů krychlových pitné vody. Vodní síly se pro výrobu elektřiny nevyužívá. Splaveniny zachycuje sypaná hráz na pravém přítoku Lobníku.

Po červené značce, která vede po asfaltové lesní cestě, dojdeme osm kilometrů do městečka Budišov nad Budišovkou (dominantní barokní kostel a zajímavá budova někdeší c. a k. tabačenky). Zde si můžeme dát pozdní snídani (přesnídávku). Zdejší uzenářské výrobky a pečivo z nedaleké pekárny jsou vyhlášené. Z Budišova můžeme odjet vláčkem směrem na Vítkov a Odry. Vlak ovšem nejezdí příliš často.

Nebo si cestu natáhneme ještě o dalších osm kilometrů a přes zříceninu hradu Vildštejnu dojdeme po červené značce do městečka Dvorce. Městečkem prochází silnice číslo 46, zastavují zde autobusy, takže se pohodlně dostaneme do Olomouce (a odtud do Čech) nebo do Opavy. Z Hradce nad Moravicí jsme ušli asi 33 kilometry, které byly nabity zážitky.