Jak poznat Náchodsko | tipy

Náchodsko se rozkládá v severovýchodní části Královéhradeckého kraje. Jeho správním centrem je bývalé okresní město Náchod, které leží 150 kilometrů od Prahy, respektive 45 kilometrů od Hradce Králové. Na mapě republiky je Náchodsko vklíněno mezi okresy Trutnov a Rychnov nad Kněžnou, jižní část sousedí s okresem Hradec Králové. Sever a východ Náchodska tvoří státní hranice s Polskem. Vzdálenost mezi nejjižnějším větším městem Jaroměří a nejsevernějším Broumovem je třiapadesát kilometrů.

Krajem protéká řeka Metuje, která se u Jaroměře vlévá do Labe. Řeka není v celé délce splavná, vodácký sport se provozuje je v některých úsecích, anebo na rozsáhlé ploše vodní nádrže Rozkoš. Větší část okresu má podhorský charakter: Sever tvoří Broumovská pahorkatina, západní část patří do Podkrkonoší, jihovýchodní část Náchodska spadá do Podorlické pahorkatiny. Při hřebenovém přechodu Orlických hor je Náchod nástupním (nebo cílový) místem. Náchodsko je ideální lokalitou pro méně nebo středně zdatné turisty a cykloturisty. Značení cest je velmi dobré, udržované – cesty na mapách odpovídají reálnému stavu.

Za Českou Skalicí se rozprostírá vodní nádrž Rozkoš. Má přes tisíc hektarů a byla vystavěna pro regulaci stavu vody na středním toku Labe. Rozkoš mají v oblibě rybáři, surfaři a jachtaři. Koupání v Rozkoši je také možné, ale nádrž je poměrně mělká a v létě rychle zarůstá řasou. Díky malé hloubce ovšem jezero velmi často „na holo“ zamrzá, a tak je Rozkoš v zimě vyhledávaná bruslaři.

Na východ (a na dohled) od Rozkoše se nachází půvabné městečko Nové Město nad Metují. Renesanční štíty novoměstského náměstí znají lidé mimo jiné i z televizního seriálu F. L. Věk (i když jimi filmaři imitovali obrozeneckou Dobrušku). Zámek v Novém Městě nad Metují má zajímavou novodobou historii. Na počátku 20. století jej od zchudlého šlechtice koupil textilní podnikatel a mecenáš Bartoň (získal i povýšení do šlechtického stavu, takže rodina nese jméno Bartoň z Dobenína). Bohatý a činorodý nový majitel renesanční zámek opravil a vybavil stylově, vkusně, a přitom moderně. V roce 1992 byl majek rodině Bartoňů navrácen, originální interiérové prvky předních meziválečných umělců jsou veřejnosti přístupné. K zámku patří i francouzský park s veselými trpaslíky z dílny Matyáše Brauna.

Typickou vedutu okresního města Náchodu tvoří zámek na vysokém návrší uprostřed města. Správa státního zámku Náchod používá moderních metod, připravuje komponované nebo tématické prohlídky a expozice. Náchod se velmi často objevuje v díle Aloise Jiráska a Josefa Škvoreckého (ovšem pod pseudoznačením Kostelec). Město Náchod má dynamický obchodní ráz, který určuje i blízkost Polska (hraniční přechod v Náchodě-Bělovsi). Na kopci Dobrošově nad městem se nachází populární turistická Jiráskova chata, ale především dělostřelecká tvrz Dobrošov (součást Maginotovy linie). Nedokončená pevnost je přístupná k prohlídkám.

Asi deset kilometrů od Náchoda (stále na sever) leží městečko Hronov, které z pohledu turistů žije jiráskovským odkazem a amatérským divadlem. V Hronově se narodil spisovatel Alois Jirásek a historii města popsal v rozsáhlé kronice U nás. Místa, která mají v kronice klíčovou úlohu, jsou stále označena („domek Kalinův“, Šimůnkův „z uličky“, hrob Justýnky, zvonice...), třebaže drtivé většině hronovských návštěvníků už nic neříkají. Začátkem srpna je v Hronově pořádán největší festival amatérského divadla Jiráskův Hronov.

V kopcích nad Hronovem je skryt velmi svérázný městys s „katovskou – hrdelní“ tradicí Stárkov. V září městys pořádá „katovské“ slavnosti: dálkový pochod po několika trasách, divadlo, rekonstrukce bitev, vepřové hody, veteránskou přehlídku, taneční zábav... Okolí městyse je báječný terén pro pěší a cykloturistiku.

Dalším zajímavým městysem v blízkosti Hronova je Machov, který leží na úpatí kopce Boru. „Skalnatý Bor“ (Jiráskovou sousloví) je ze všech stran viditelnou dominantou celého Náchodska. V době konání Jiráskova Hronova bývá v Machově alternativní a trochu recesistický festiválek Lojzíkův Machov.

V Náchodě vytéká populární kyselka Ida (lázně a stáčírna jsou střídavě probouzeny k životu a zase zavírány, ale voda je přístupná všem lidem). V hronovském parku vytékají dva sirné prameny Hronovka a Regnerka.