Jak vypočítat plodné dny | rady

Jestliže se ještě v polovině 90. let 20. století využíval výpočet plodných a neplodných coby (málo spolehlivá) antikoncepční metoda, v současné době se k ní ženy většinou uchylují jako k podpoře možnosti otěhotnět. Je to dáno jednak vývojem a běžnou dostupností moderních a téměř absolutně spolehlivých antikoncepčních prostředků, a na druhou stranu stále se zvyšujícím počtem neplodných párů. Výpočtem plodných dní se neodstraní fyziologické nebo dokonce patologické příčiny neplodnosti, ale žena znalostí „chodu“ svého organismu zjistí, ve kterých dnech je její tělo nejlépe připraveno k početí.

Výpočet plodných dní

Žena nejsnadněji otěhotní při takzvané ovulaci. To je doba, kdy dojde k uvolnění vajíčka z vaječníku. Trvá obvykle do pět dní. Doba ovulace je nejčastěji uprostřed menstruačního cyklu. Nejplodnější dny nastávají asi dva až čtyři dny před ovulací, při ní a další den dva po ovulaci.

Ovulační test

Nejspolehlivější metodou zjištění ovulace, a tedy plodných dní, v současné době je použití ovulačního testeru, respektive oskulačního testu. Lze ho koupit v lékárnách, drogeriích nebo ve speciálce se zdravotnickými potřebami. Pohodlně a diskrétně je rovněž možno objednat si tester prostřednictvím specializovaných e-shopů. Jak ovulační test funguje? Žena si provede (doma) analýzu hladiny hormonů v ranní moči. Reagenční proužek vyznačí zvýšenou hladinu lutropinu, který pomáhá vytvářet estrogeny a progesteronu v ženských vaječnících (tím i vznik žlutého tělíska). Zvýšená hladina lutropinu, na který ovulační tester reaguje, značí nejplodnější období v měsíční periodě ženy. U testů je vždy návod, jak ovulační test provést a jak vyhodnotit.

Bazální teplota

Své plodné dny může žena zjistit pravidelným měřením tělesné teploty. V tomto případě se obvykle používá termínu bazální (základní) teplota. Je doporučováno teplotu měřit ve stejnou dobu (nejlépe po probuzení), stejném prostředí (na lůžku, v koupelně) a na stejném místě (ústa, konečník, pochva). Při ovulaci dochází k mírnému zvýšení bazální teploty o přibližně půl až jeden a půl stupně Celsia. Vyšší bazální teplota ovšem nebývá jen přesně v době ovulace, ale přetrvává často den dva. Když žena chce otěhotnět a výpočet ovulace je pro ni důležitý, po zjištění, že má vyšší bazální teplotu, už může být na početí dítěte pozdě. Proto je doporučováno měřit bazální teplotu alespoň čtyři měsíce (někteří odborníci uvádějí i půl roku) a hodnoty zapisovat do grafu. Potom již lze plodné dny předpokládat analogicky.

Hlenová metoda

Vychází z charakteru poševního hlenu v různých obdobích ženského cyklu. Po zasunutí čistého prstu do pochvy bezprostředně po menstruaci žádný hlen nezjistíme. Jde o období takzvaných "suchých dnů". Jak se přibližuje ovulace, přibývá hlenu. Ten je mezi prsty tažný až do vzdálenosti několika centimetrů. Uvedené změny jsou nejvýraznější tři dny před a dva dny po ovulaci. Toto období je podle gynekologů nejplodnějším obdobím v měsíčním cyklu. Poslední den výskytu řídkého a tažného hlenu je označován jako "hlenový vrchol". Platí následující pravidlo: bezpečné jsou suché dny bezprostředně po menstruaci. Jakmile se objeví známky hlenu, nastávají plodné dny. Po dni hlenového vrcholu trvají ještě asi tři čtyři dny. Zjišťování kvality hlenu v pochvě je zapotřebí provádět hned ráno po probuzení. (Odborníci upozorňují, že hlenová metoda selhává u zánětů pochvy a fyziologicky, je-li žena sexuálně vzrušena a kdy dochází ke zvlhčení poševního ústí. Důležitý je rovněž dobrý stav děložní sliznice.) Kontrola kvality poševního hlenu by měla navazovat na měření bazální teploty.

Vzorek slin

Plodné dny je možno zjistit i ze skladby slin. Tuto metodu ovšem mohou pravidelně využívat jen ty ženy, které mají blízko k biologii. Anebo mají zálibu v mikroskopování. V průběhu plodných dnů získává vzorek slin zvláštní strukturu připomínající stavbou listy kapradí, zatímco po všechny ostatní dny najdeme ve slinách pouze beztvaré tečkované struktury.

Kalendářní výpočet plodných dní

Starším způsobem zjištění plodných dní je matematický výpočet. Podmínkou ovšem je, že si žena pravidelně vede menstruační kalendář. Vypíše si délku svých menstruačních cyklů (v číslech značících počet dní mezi začátky menstruace). Od nejkratšího menstruačního cyklu odečte číslo19, čímž získá první plodný den. Od nejdelšího menstruačního cyklu odečte číslo 11 a tím zjistí ve skutečnosti možný poslední plodný den. Příklad: nejkratší menstruační cyklus trval 26 dní, po odečtení čísla 19 dostane číslo sedm. Nejdelší menstruační cyklus trval 33 dny, od tohoto odečteme číslo 11, takže výsledné číslo je 22, což znamená, že během menstruačního cyklu podle této metody může žena nejpravděpodobněji otěhotnět mezi sedmým a dvacátým druhým dnem. Někteří autoři doporučují dosazovat koeficienty 20 a deset nebo i 18 a jedenáct. Jako antikoncepce je tato metoda vysoce nespolehlivá, v případě žádoucího početí však může být podpůrně nápomocna.