Jak poznat Drážďany | tipy
Jak poznat Drážďany | tipy. Drážďany, saská metropole na Labi jen pár desítek kilometrů za hranicemi České republiky, patřily v minulosti k několika málo městům, kam bylo Čechoslovákům dovoleno vyjíždět (bez pasu, jen na „cestovní doložku“). Dodnes lidé s trpkým úsměvem vzpomínají, jak z Drážďan převáželi kontraband: silonové záclony, boty, trochu módnější oblečení na děti. Ano, do Drážďan se jezdilo nakupovat a pašovat zboží, které v ČSSR vůbec nebylo, ale dovézt se individuálně nesmělo. Dnes Florencie severu není moc v módě. Což je škoda, protože Drážďany za posledních dvacet naprosto změnily tvář.
Co je potřeba
platný občanský průkaz nebo pas
cestovní pojištění
evropský průkaz zdravotní pojišťovny
fotoaparát, kamera
plánek rozmístění památek
Do Drážďan je nejpříjemnější cestovat vlakem. Českem projíždějí mezinárodní expresy z jižních evropských států do Berlína, které Drážďany projíždějí. Vlak je jednak pohodlný (více místa, toaleta, občerstvení), ale rovněž poskytne pěknou podívanou – projíždí Českosaským Švýcarskem, kde je krajina skutečně malebná. Před cestou je dobré zajít do nějaké informační kanceláře Českých drah a opravdu důkladně se zeptat na různé slevy na jízdném, o kterých jedinec ani neví a které cenu jízdného někdy i podstatně srazí. Zpáteční mezinárodní jízdenka má ještě tu výhodu, že není vázána na žádný konkrétní spoj.
Chceme-li v Drážďanech strávit více dní, není třeba obracet se na cestovní kanceláře s žádostí o ubytování. Na internetu si je můžeme vyhledat sami. Pokud se člověk spokojí s turistickou třídou, je možno najít i opravdu levné ubytování (mimo sezonu i za 13 euro). Není třeba mít obav – i německé hostely jsou vedeny s příslovečným smyslem pro pořádek.
V Drážďanech může turista navštívit desítky galerií, muzeí nebo památek. Je dobré mít v tom systém. Přestože jsou po městě dobře fungující informační centra, není na škodu udělat si plán už doma, aby člověk věděl, co a proč chce vidět.
Drážďany zažily po sjednocení Německa skutečnou renesanci – všechny vybombardované domy, které se po městě černaly ještě 45 let po válce, byly opraveny podle původních plánů, tak je dobré trochu znát historii.
V Drážďanech je možno stravovat se v restauracích (ovšem dražších než u nás), v hojně se vyskytujících tureckých bistrech (stále stejné, ale levné, a „poctivější“ než v Česku), u stánků s rychlým občerstvením. Při vícedenním pobytu je překvapivé nakoupit si zásoby na individuální stravování – malé samoobsluhy nápadně připomínají naše, i zboží je poměrně stejné. Ale ceny jsou spíše nižší a kvalita potravin výrazně vyšší. Doporučené potraviny: krájený černý chleba, čajovky (teewurst) mnoha druhu, uzenina, štoly, smetanové sýry... Z každého produktu je patrno, že byl vyroben z klasických surovin (maso, mléko), nikoliv ze sójových derivátů a kuřecích separátů.
Místní doprava funguje skvěle, ale ani ji není třeba využívat, město je tak akorát na pěší prohlídky.
Jestliže neumíte dobře německy, používejte k dorozumění raději angličtinu. Zejména střední generace v ní není moc kovaná a občas si vypomáhá německými slůvky, z čehož vzniká báječně srozumitelný turisticko-průvodcovský jazyk. Drážďany patřily samozřejmě do komunistické části Německa, takže angličtinu zná dobře až mladší generace Němců.
Další zajímavé články
Diskuze k článku