Jak cestovat na Zakarpatskou Ukrajinu | tipy

Už doma si kupte tištěného průvodce. Není sice úplně levný (asi tak 300 až 500 korun podle druhu), ale člověk se z něj dozví vše podstatné, a na rozdíl od počítače jej může dát do batohu a cestovat s ním (což sice s notebookem také lze, ale bez jistoty připojení). Seznámíte se s místopisem a ujasníte si, kterou destinaci zvolíte za svou základnu nebo kudy povede trasa vašeho putování. Je dobré i mapu si pořídit už doma. Musíte si být vědomi, že veškerý informační systém na Ukrajině je psán azbukou (vývěsní štíty, směrovníky, dopravní návěstí, mapy...).

Nejjednodušší doprava na Ukrajinu je autobusem. Jezdí přímé linky z Prahy se zastávkami v Hradci Králové a v Brně. Při cestě do populární Koločavy se kupuje jízdenka s místenkou do Chustu. Může se stát, že se při cestě autobusem stanete svědky nebo účastníky nehezkého zvyku: aby byl na slovensko-ukrajinské hranici autobus vybaven bez kontroly a čekání, odevzdávají cestující slovenským celníkům finanční dárek – asi pět dolarů za osobu (v autobuse se „vybírá do čepice“). Jestliže se pobouřeně vzepřete a odmítnete, najde se nějaký Ukrajinec, který to nenápadně zaplatí za vás. Cesta vlakem bude bez „výpalného“, ale trochu komplikovanější: rychlíkem do Košic, pak do Michalovců. Z Michalovců autobusem přes hranici do Užhorodu, odtamtud do Chustu.

Na autobusovém nádraží v Chustu ani nestačíte vydechnout a hned vám někdo ukrajinskou češtinou nabídne taxislužbu. Budete se radovat a asi se hned domluvíte. Kdybyste si nechali chvilku na rozkoukání, zjistili byste, že na Ukrajině dobře funguje autobusová doprava, která je velmi levná. Za cestu například do Koločavy můžete samozvanému taxikáři zaplatit až pětinásobek ceny za jízdu autobusem.

V Chustu u autobusového nádraží je směnárna, kde můžete koupit hřivny. Jinak, co se peněz týká, ve větších městech jsou bankomaty (Mukačevo, Užhorod), všude směnárny a veksláci. Dříve se tradovalo, že je lepší cestovat s dolary, ale v současné době to už je jedno, ve stejném kurzu je směnitelné i euro. Kde je banka, je nejlepší měnit v ní (a kupodivu je to i levnější než u veksláků). Některé služby lze platit přímo v dolarech nebo v eurech.

Všude po vesnicích jezdí přibližovací autobusky – větší dodávky, kterým se zde říká maršrutka. Jsou velmi levné. Požádat někoho (soukromou osobu) o odvoz je trochu riskantní – auto se zde používá, dokud ho lze nastartovat. Někdy se také může stát, že ten, koho požádáte o odvoz, vycítí příležitost (a váš stav nouze) a řekne si o mnohonásobek ceny obvyklé v maršrutce, a nechce smlouvat. Proto je lepší nejdřív si rozmyslet, kolik jsme ochotni dát, a pak se zeptat – zavezte nás, prosím, za takovouhle cenu tam a tam? Obvykle souhlasí. Stopování na Ukrajině není moc běžné a když, očekává se, ža dáte drobnější příspěvek na benzín.

Ubytování. Kdo chce mít jistotu, rezervuje si ubytování předem. Hotely a penziony mají většinou zavedený on-line rezervační systém, takže s tím není problém.

Ubytování ale lze sehnat i na místě – u každého autobusu postávají lovci turistů, kteří nabízejí ubytování v soukromí. Někdy se jedná o pokoj v bytě, jindy nabízejí dvoreček k postavení stanu. Hygienické podmínky v bytech jsou dobré, jen se musíte smířit s tím, že tam třeba budete bydlet i s jinými turisty (v jiném pokoji). Jít bydlet k někomu na dvůr nebo do stodoly je sice velmi levné (nabízejí třeba za 30 hřiven), ale hygiena tam není žádná – na dvoře spolu s turisty žijí všechna domácí zvířata, záchody jen suché a mnohdy v dost nedbalém stavu, voda ze studny nebo ze sudu... Na některých místech mají Češi trochu pošramocenou pověst – aby se jim naplnila představa, že je na Zakarpatí levně, spokojí se s minimem – přespat na zemi, mýt se ve škopku... (Poskytovatelé takového - samozřejmě nelegálního - ubytovaní pak říkají - pro Čechy to stačí... ) Přitom ceny v penzionech nejsou vysoké, všude jinde by byly považovány za láci.

Léky. Třetí den dostane návštěvník z Česka většinou střevní problémy. Proto je vhodné počítat s tím a vézt si léky typu endiaron a živočišné úhlí, a to v dostatečném množství pro všechny členy výpravy. S těmito problémy se potýkají všichni – i ti, kteří pijí pouze balené pití. Na Zakarpatí jsou jiné hygienické podmínky, bohužel je nutno bez obalu říct, že tam je všude nepořádek – snad veškerý komunální odpad jde do řek, břehy jsou doslova posety odpadním plastem. V něm se popásají domácí zvířata, která se všude volně pohybují... Lékárny sice na Ukrajině fungují a je jich poměrně dost, ale náhlá příhoda může zaskočit i v době, kdy mají zavřeno.

K návštěvě Zakarpatí je třeba pas, Ukrajina není členským státem Evropské unie. Dobře prostudujte celní vyhlášky pro dovoz a vývoz v oboustranném směru Česko – Ukrajina. Celníci jsou někdy nekompromisní, klidně nechají turistu rozbalit batoh do poslední ponožky.