Jak spočítat roční sazbu nákladů na úvěr (RPSN) | rady

I když často dochází k jejich záměně, RPSN není totožná s ukazatelem roční úrokové sazby. Jedná se o dva různé ekonomické ukazatele s odlišnými vzorci pro jejich výpočet. Ambicí státu, proč zavedl RPSN, je vytvořit jednotné a průhledné právní prostředí v oblasti úvěrů, aby se mohl spotřebitel lépe orientovat a snadněji porovnávat nabídky bankovních i nebankovních institucí. V praxi tak můžete mít dva úvěry s rozdílnou úrokovou sazbou. Jeden má úrokovou sazbu 10 %, druhý má úrokovou sazbu 11 %. I když by se zdálo, že první úvěr je výhodnější, dodatečně náklady u něj mohou být vyšší než u druhého úvěru. Při výpočtech vám nakonec vyjde na první pohled méně výhodný úvěr za výhodnější.

Příklad: Rozhodnete si půjčit 100 tisíc korun (může to být Česká spořitelna, Komerční banka či jiná bankovní či nebankovní instituce), které jednorázově (bez splátek) vrátíte za 1 rok a kde nejsou žádné další poplatky. Za rok máte vrátit 110 tisíc korun, úročení je tedy 10%. RPSN bude v takovém případě stejná jako úrok - tedy 10 %. Vzorec je totiž 100 000 rovno 110 000 lomeno (1 + r). r je naše RPSN. r je tedy rovno 110 000 lomeno 100 000 - to celé minus 1 - což vychází na 0,1 - tedy 10 %.

Jestliže si však půjčíte stejnou částku - tedy 100 000 korun, ale rozhodnete se při 10% úročení zaplatit ve dvou stejných splátkách - tedy 55 000 a 55 000, vyjde vám RPSN na 13,6 %. Rovnice vypadá následovně: 100 000 je rovno součtu zlomků, z nichž první je 55 000 lomeno (1 + r) na 0,5 a druhý 55 000 lomeno (1+r). vyjdou vám horší podmínky, protože původních 100 tisíc korun je prakticky zapůjčeno pouze na půl roku máte zapůjčenou jen polovinu - tedy 50 tisíc korun.