Jak poznat Králický Sněžník | rady

Králicko je hornatá oblast v okolí města Králíky s nejvyšší dominantou Králickým Sněžníkem (1424 m.n.m.). Rozkládá se na severovýchodě Pardubického kraje, v někdejším okrese Ústí nad Orlicí. Některá místa regionu spadají správně již do Olomouckého kraje. Region rádi navštěvují turisté, přírodovědci, milovníci a fotografové přírody, lyžaři, cyklisté, praktikující katolíci a znalci vojenské historie. Pro lidi, kterým nevadí nějaký ten krok směrem vzhůru, je oblast Králického Sněžníku dobrým tipem na pobytový výlet nebo aktivní dovolenou.

Největším (a možná opravdu jediným) problémem je dopravní dostupnost. Možná i to je důvodem, proč krajina není lidmi zdevastovaná. Na Králicko je nejsnadnějším dopravit se autem, a to po státní silnici číslo 11 do Žamberka, respektive do Červené Vody, a dále po silnici číslo 43 nebo po místních komunikacích do Králík. Vlakem je cesta sice půvabná, ale poměrně zdlouhavá a s častými přestupy.

Ubytování v oblasti Králického Sněžníku je možné spíše v penzionech, v soukromí (pokoje nebo apartmány) nebo v horských chatách. Ubytovací místa jsou moderně vybavena: wellness zařízení, televize na pokojích a bezdrátový internet není žádným nadstandardem, přičemž ceny jsou oproti jiným horským lokalitám více než příznivé. V některých penzionech mají i vlastní kuchyni. Nejvíc možností k ubytování je v lokalitě Dolní, Velké a Horní Moravy (zimní sporty).

Centrem aktivní zábavy na Králicku je Dolní a Horní Morava. Turisté budou překvapeni nabídkou: sjezdovky, bobová dráha, paragliding, lanový park. Horní Morava je křižovatka běžeckých tratí, výchozí místo na Sněžník nebo na rozhlednu Klepáč. Je vhodné hned po příjezdu navštívit informační centrum v Horní Moravě (na parkovišti na konci obce), kde turista dostane přehled zajímavostí a možných aktivit (například mapky naučných stezek a podobně).

Na Králický Sněžník je možno vydat se přímo z Králík (po červené značce), ale cesta tam a zpět je spíše pro fyzicky zdatnější. Obvyklejší je začínat cestu na Horní Moravě – buď se po modré dostat na červenou, a nebo protější stranou údolí: po modré dojít k lanovému centru a dále po žluté. Varianta po červené je trochu náročnější, ale obě trasy se nejdřív „zrádně“ vinou úbočím, a v poslední fázi dost prudce stoupají. Červená značka vedoucí přes Králický Sněžník je součátí evropské dálkové trasy E3 (úsek Králíky – Bumbálka), která vede ze Španělska do Bulharska (transatlantická, 6950 kilometrů dlouhá pěší trasa).

Oblast Králického Sněžníku byla v roce 1990 vyhlášena národní přírodní rezervací. Národní přírodní rezervace se rozprostírá na ploše asi 1695 hektarů a má značný výškový rozdíl: nejnižší partie začínají v nadmořské výšce 820, vrcholové 1424 metry nad mořem. Rezervace je chráněna ochranným pásmem. Subalpínské rostliny porůstají kamenitá místa nad horní hranicí lesa (vrch Sněžníku je holý, což je dáno nadmořskou výškou). Původní smrky je možno vidět na hřebeni, v sedlech jsou zajímavé slatiny a mokřady. V Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník se zachovaly některé vzácné druhy rostlin a živočichů.

Vrchol Králického Sněžníku má mnohé zajímavosti. Jednak na něm pramení řeka Morava (ve výšce 1380 m.n.m.). Dále je Sněžník „hraniční“ hora s Polskem (a v rámci našeho „zemského“ uspořádání vede po Sněžníku hranice mezi Čechy a Moravou). Další zajímavost je úsměvná. Od roku 1932 je na vrcholu Sněžníku kamenná plastika slona. Exotické zvíře tam coby svůj symbol postavil německý umělecký spolek. Slon obstál v povětrnostních podmínkách a stal se atributem Králického Sněžníku.

Znalcům novodobé vojenské historie není třeba Králicko představovat. Příhraničním krajem vedla linie československého opevnění. Sruby, „řopíky“, pozorovatelny a jiné stavby jsou v této oblasti doslova „opečovávány“ členy různých klubů vojenské historie, a nebo i soukromými osobami. Koncem srpna se v Králíkách koná velká přehlídka vojenské techniky (Cihelna, podle srubu U Cihelny), na kterou se sjíždějí vojenské spolky a tisíce fanoušků. Prezentuje se zde i současná armáda a složky integrovaného záchranného systému. Vyvrcholením bývá rekonstrukce nějaké konkrétní bitvy, obvykle z druhé světové války. Víkendová akce má bohatý doprovodný program.

Architektonickou dominantou Králicka je Hora Matky Boží s do dálky viditelným klášterem. Hora Matky Boží je jedním z nejstarších poutních míst. V poutním areálu (kostel, ambity, zahrada, Památník internace, stylový obchůdek s církevními upomínkami a řemeslnými výrobky) je možno levně se ubytovat nebo občerstvit v Poutním domě. Pouť a setkání, na něž se poutníci vydávají i ze vzdálených míst Královéhradecké diecéze, nebo i jiných lokalit, se koná pravidelně v neděli, která je nejblíže datu 15. srpna (svátku Nanebevzetí Panny Marie).

Světskou protiváhou církevní pouti je rovněž tradiční svatomichalská pouť v Králíkách, konaná obvykle na přelomu září a října. Do města se sjíždějí návštěvníci z širšího okolí, protože králická pouť patří mezi tak zvaně „vyhlášené“: kolotoče, houpačky, stánky s občerstvením, ryčná hudba – prostě všechno takové, jaké má o lidové veselici být.