Jak vychovat nebojácné dítě | rady

​Tady je důležité zmínit, že dítě většinou velice rychle vycítí, když my sami jsme nejistí nebo se něčeho bojíme. V takovém případě je zbytečné nabádat ho, aby se chovalo v dané situaci jako hrdina, pokud to sami nezvládáme. Zároveň je dobré dítě hodně povzbuzovat, aby zkoušelo nové věci a posouvalo své hranice. I sebemenší, od srdce míněná pochvala může jen a jen prospět. Jestliže je potomek přecitlivělý, a navíc má bujnou fantazii, rozhodně není dobré ho zbytečně strašit. A to ani tehdy, kdy třeba po rodinách chodí Mikuláš s čertem, straší děti a chová se hlučně. Pro některé bázlivější caparty jde o traumatickou zkušenost a nic na tom nemění ani fakt, že dostanou koledu.

Vyvarujme se toho, abychom dítě strašili, dostaneme-li se do úzkých. Občas se stane, že si s výchovou nevíme rady. Potomek je tvrdohlavý a dělá si, co chce a vůbec nerespektuje, co po něm chceme. Jakmile nám povolí nervy, nepřemýšlíme moc o tom, jaké důsledky bude naše chování mít, a někteří z nás se uchýlí ke strašení. Vyhrožovat malému děcku, že ho odnese čert, strašidlo nebo „zlý pán“, když nás neposlechne, je nejjednodušší způsob, jak v něm vyvolat úzkost.

Příliš autoritativní rodič může v dítěti vyvolat nedůvěru a posléze i strach. Nebezpečná situace nastane, když se děcko rodiči vzepře a rodič si svoji chybu neuvědomí a snaží se dítě ještě více zmanipulovat a zastrašit. Tohle rozhodně není cesta, jak dosáhnout svého, aniž by dítě neutrpělo ztrátu. Stejně tak poznámky typu „Podívej, jaký jsi strašpytel“, k ničemu nevedou. Dítě se bát nepřestane, a ještě k tomu získá komplexy méněcennosti. A to situaci rozhodně nezlepší, ale naopak ještě zhorší.