Jak střídat plodiny na zahradě

U zeleniny, která má velkou spotřebu živin je potřeba důsledně dodržovat střídání plodin.

Malá spotřeba živin: fazol, hrách, jahody, polníček, mrkev, cibule, čekanka, rozmarýna, tymián, ředkvičky.

Střední spotřeba živin: saturejka, brutnák, kopr, endívie, okurky, česnek, salát, kedluben, špenát, pór, paprika.

Velká spotřeba živin: květák, brokolice, dýně, ředkev, libeček, celer, cukety, rajčata, kukuřice, růžičková kapusta, bílé zelí.

Střídání plodin zabrání tomu, aby se půda zcela vyčerpala a přišla úplně o některé druhy živin. Toto způsobují nejčastěji košťáloviny, jsou velkým spotřebitelem živin a způsobují tak únavu půdy. Některé rostliny dokonce při dlouhodobém pěstování vylučují do půdy látky ze svých kořenů – a ty pak mohou způsobit nesnášenlivost vůči vlastnímu druhu.

Důsledkem jednostranného odnímání živin vytrvalými rostlinami je pak zpomalení růstu a pokles plodnosti. Například růže mohou způsobit hromadění brzdících látek v půdě. Pouze rozdíly ve spotřebě plodin udrží půdu úrodnou. Proto je dobré pěstovat smíšené kultury, což je současné vysazování různých kulturních a okrasných rostlin na jednom záhonu. Jednotlivé rostliny mají různé nároky na živiny, takže je možné vyvážené obhospodařování půdy. Navíc tím omezíte ve značné míře výskyt různých hmyzích škůdců i houbových nemocí rostlin.

Jednoduchou pomůckou při pěstování vám bude to, zda jste pěstovali plodovou zeleninu, to znamená, že jste sklízeli plody, které se urodily nad zemí, pak v roce následujícím na stejném místě pěstujte kořenovou zeleninu, to je – sklízíte užitkové části, které rostly pod zemí.

Při střídání plodin myslete i na to, abyste záhony využili opravdu od časného jara až do pozdního podzimu. Můžete tak sklízet úrodu několikrát: brzy na jaře, kdy vysejete ředkvičky, k tomu vysaďte na záhon hlávkový raný salát a rané kedlubny.

Postupně sklizenou zeleninu nahradí rajčata či papriky a po jejich sklizni je možný ještě výsev zimního špenátu nebo cibulky. Další úrodu sklidíte, jakmile zmizí poslední sníh.

U mrkvovité zeleniny je třeba, aby tyto nepřišly na stejnou plochu dříve než za tři až čtyři roky, a to z důvodu omezení výskytu skvrnitosti listů mrkve, černé hniloby kořenů mrkve, skvrnitosti listů petržele, pochmurnatky mrkvové a háďátka. V případě skvrnitosti celeru postačí dvouletý odstup mezi pěstováním celeru na témže místě.

Při pěstování rajčat a brambor se snažíme vyvarovat toho, abychom je vysazovali na stejném místě vícekrát po sobě.