Jak poznat Krnov a jeho okolí | tipy
Jak poznat Krnov a jeho okolí | tipy. Krnov je tak krásné a zajímavé město, že kdo je poprvé navštíví, skoro nevychází z údivu. Tak jako David Vávra v roli „okouzleného turisty“ v televizním cyklu Šumná města. Krnov byl mezi „šumná města“ před časem vybrán, a jistě zcela po právu. Je mnoho důvodů, proč do Krnova přijet a několik dní v něm pobýt. Město samo vyhlíží jako leporelo architektury. Okolí Krnova nabízí tolik turisticky atraktivních cílů, že si přijdou na své i ti, kterým prohlídka města nestačí. Přijměte, prosím, pozvání na Krnovsko.
Co je potřeba
osobní turistické vybavení
mapy a informace poskytne infocentrum
Čtyřiadvacetitisícový Krnov leží ve Slezsku v okrese Bruntál. Proč správně spadá pod okresní město, které má o osm tisíc obyvatel méně, pochopíme, když se podíváme na mapu. Krnov leží na samé hranici s Polskem, a coby metropole okresu by byl pro zbytek okresu „z ruky“. Do Krnova se dobře dostaneme autem (z Prahy 283, z Brna 152, z Olomouce 78, z Ostravy 56 a ze Žiliny 158 kilometrů) nebo vlakem (do Olomouce a pak rychlíkem přímo do Krnova). Cesta vlakem z Olomouce je velmi malebná a pohodlná. Na virtuální procházku městem se vydáme od nádraží Mikulášskou ulicí.
Krnov je městem od 13. století, největší rozkvět v něm ale nastal koncem 19. a začátkem 20. století. Souvisel s prudkým rozvojem textilního a po otevření železnice v roce 1872 i strojního průmyslu. V 70. letech 19. století také začala prosperovat později světoznámá továrna na varhany. Koncem 19. století nastal obrovský stavební rozmach – podnikavým se dařilo a tak chtěli krásně bydlet. Město prosperovalo, proto byly v pokladně peníze na veřejné budovy. Při cestě od nádraží nelze minout první skvost – secesní palác Silesia z roku 1907, který sloužil jako textilní burza mezinárodního významu.
Jen o pár desítek metrů dál čeká jiné překvapení – městské divadlo postavené ve stylu německého expresionismu. Kolik máme v republice staveb v tomto slohu? A jedna z nich stojí od roku 1928 právě v Krnově. Má statut kulturní památky. Krnov sice má jen amatérský soubor (Lidové divadlo), ale zajíždějí sem profisionální soubory z celé republiky. Pořádají se zde koncerty klasické i populární hudby, školní a nedělní dětská představení a jiné četné kulturní akce.
Naproti divadlu stojí v malém parčíku další kulturní památka - novogotický evangelický kostel. Na první pohled zaujme střešní krytina, ornamentálně vykládaná. Kostel byl postaven v roce 1903, posvěcen byl na svátek Petra a Pavla. Rekonstrukce byla provedena v polovině 70. let. Při velkých povodních v roce 1997, kdy byl i Krnov zaplaven, byl kostel podmáčen, což poškodilo jeho podlahu. Musel být znovu opraven a při této příležitosti byl zlepšen komfort návštěvníků - teplovodní topení do lavic. Kostel je otevřen jen příležitostně.
Mikulášská ulice dovede na Náměstí Hrdinů, kde zkušený turista okamžitě "rozpozná" výstavní budovu radnice. Jenže nepřehlédnutelná stavba není radnice, a nikdy nebyla, i když věžička na budově je replikou staré radniční věžičky. Objekt byl postaven v historizujícím stylu v roce 1924 jako nemocniční pojišťovna. V současné době v něm sídlí poliklinika.
Na náměstí Hrdinů stojí také gymnázium a škola, parter je doplněn moderními plastikami (v noci jemně svítí) a sochami klasiků. Volně přechází k prostranství s Neptunovou kašnou a renesanční arkádovou cihlovou zdí s lunetovým cimbuřím, která je zbytkem původního opevnění města. Průhled zavírá dominanta města – kostel svatého Martina. Má dvě věže, které jsou 67 metrů vysoké a každá je jiná. O prázdninách v sobotním čase od 10:00 do 12:00 hodin, nebo při některých událostech (například Noc kostelů) je na ně možno vystoupat.
Od kostela vede cesta na náměstí a tam teprve návštěvník žasne. Celé náměstí, ač dostavováno očividně v různých érách, je jeden harmonický celek. Starorůžová radnice postavená v roce 1903 v novobarokním stylu s prvky secese a k ní přiléhající o čtyři roky mladší zelená budova spořitelny udávají náměstí tón. Všechny fasády starých i nových domů jsou ve valérech těchto barev nebo s nimi ladí. K barevné dokonalosti je dovedena i výsadba parterů. Na radniční věž lze v určité dny a dobu vystoupat.
Několik kroků od náměstí v Opavské ulici je informační centrum. Je skutečně vhodné navštívit je, protože tam návštěvník dostane informace o dalších památkách Krnova, otevíracích dobách, službách, možnostech stravování, ubytování nebo o právě konaných akcích ve městě. Také zde můžete získat skvělé tipy na výlety po okolí a k tomu turistické materiály zdarma. V „ičku“ lze získat turistické razítko, koupit si známku.
Když se vydáme od infocentra dál Opavskou a odbočíme vlevo do Soukenické, můžeme si prohlédnout další krnovský skvost – novorománskou židovskou synagogu z roku 1871. Její interiér v maurském stylu lze rovněž zhlédnout, otevírací dobu upřesní v IC. Synagoga jako jedna z mála přečkala nacistickou okupaci bez úhony. Nyní se v ní konají i různé kulturní akce.
Pokračujeme dál po Soukenické a odbočíme vpravo do Hlubčické. Dojdeme po ní k Flemmichově vile. Neoklasicistní rezidenci si nechal v roce 1914 vystavět jako rodinné sídlo krnovský textilní továrník Theodor Flemmich. Vila šťastně „přežila“ i po znárodnění, a proto je možno obdivovat dokonale funkční a vysoce estetický interiér. Vila je majetkem města, slouží k pořádání výstav a jiných kulturních akcí. Dále je využívána pro aktivity podporující česko-polský příhraniční cestovní ruch. Pro návštěvníky je otevřena denně mimo pondělí.
Z trochu jiného soudku a také z jiného doby (z 16. století, ale na místě původního přemyslovského) je renesanční pevnostní zámek. Nachází se přímo ve středu Krnova, pár desítek metrů od náměstí Hobzíkovou ulicí, východně za radnicí. V zámku v současné době sídlí Lesy České republiky, ale nádvoří je volně přístupné. Stojí za prohlídku.
Návštěvník Krnova si rozhodně nemůže nechat ujít výlet na kopec Cvilín. Kopec se vypíná výrazně nad městem a dovede nás na něj zelená turistická značka (od IC). Cestou nelze přehlédnout působivý secesní objekt bývalého Střeleckého domu (dnes středisko volného času). Od úpatí kopce nás 222 schodů dovede k poutnímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné. Od něj návštěvník zamíří k druhé městské dominantě kamenné rozhledně z roku 1903 (víc v článku Jak poznat rozhledny na Bruntálsku). Zelená značka dovede ke zřícenině hradu Cvilína (Šelenburku). (Dál možno pokračovat k rozhledně v Úvalnu).
Jiný výlet mimo město může vést k další rozhledně na vrchu Ježníku. Z města se vydáme po Albrechtické a za tratí odbočíme na červeně značený místní okruh. Vede k někdejšímu letovisku krnovské „smetánky“ Ježníku, pak odbočí vpravo do lesa a vzhůru k Vyhlídce, na níž je rozhledna. Zpáteční cesta po okruhu k bývalému luxusnímu lázeňskému hotelu z roku 1932 a později plicnímu sanatoriu, v současnosti bohužel nevyužívanému. Tam lze odbočit na modrou a příjemnou lesní cestou dojít k mohyle na Bezručově vrchu. Z návrší se otvírá vyhlídka na celé město. Modrá značka zavede zpět do Krnova. Okruh zvládnou i málo zdatní turisté.
Další výlet je trochu delší. Vlakem, autobusem nebo na kole dojedeme do Města Albrechtice (víc v článku Jak poznat Osoblažsko). Po prohlídce úhledného městečka se vydáme po modré k unikátní dvojrozhledně na Hraničním vrchu. Nazpět po červené k rybníku Celňák a od něj poté po silnici do obce Linhartovy (zámek). Pak přejdeme řeku tvořící státní hranici a po polské straně dojdeme podél Opavice do Chomýže, kde přejdeme řeku a hranici a vrátíme se do Krnova.
Diskuze k článku