Jak pěstovat a využít kadeřávek | zahrada a rostliny

Kadeřávek na rozdíl od většiny ostatních druhů zeleniny preferuje spíše chlad, který mu navíc dodává sladší chuť. Existuje více druhů kadeřávku – kadeřávek pravý, který má delší vegetační dobu, vyséváme v polovině jara, poté jej vyjednotíme na vzdálenost asi 8 cm a v létě jej vysadíme na záhon do sponu asi 50 × 50 cm, v zimě jej pak můžeme sklízet. Kadeřávek sibiřský s kratší vegetační dobou vyséváme až ve druhé polovině léta – lze jej vysít jako následnou plodinu např. po sklizni hrášku, ředkvičkách, salátu či česneku. Kadeřávek sibiřský vyséváme do hnízd po 3 – 4 semenech ve sponu zhruba 40 ×40 cm, následně vyjednotíme a v každém hnízdě ponecháme pouze nejsilnější rostlinu.

Kadeřávek vyžaduje dostatek živin (vhodné je obohatit půdu uleželým kompostem a v průběhu růstu pravidelně hnojit) a vláhy (nesnáší však přemokření), nejlépe zásaditější půdu. Dá se pěstovat na záhoně, ve skleníku či fóliovníku, na vyvýšeném záhoně i v pařeništi či velkých nádobách. Pro jeho pěstování vybírejte slunečné či polostinné stanoviště. V závislosti na odrůdě je tato zelenina mrazuvzdorná do -12 až -18 °C – nejlépe pak přezimují odrůdy vysoké cca 50 – 60 cm. Listy můžete postupně sklízet až do března, poté již rostliny začínají vybíhat do květu. Před konzumací je třeba nechat listy kadeřávku rozmrznout, pokud je však budete tepelně zpracovávat, není to samozřejmě nutné.

Kadeřávek nám po sklizni vydrží v lednici pouze pár dnů, je tedy lepší sklízet jej průběžně v potřebném množství. Případně se dá tato zelenina také zamrazit – nejlépe po zblanšírování listů.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, kadeřávek obsahuje velké množství vitamínů a minerálů, ale také vlákniny. Díky tomu mimo jiné napomáhá trávení, má protizánětlivé účinky a zlepšuje stav zubů, kostí a nehtů.