Jak na fixaci hypotéky | rady

Fixační doba je období, po které se k hypotéce váže pevně stanovená, neměnná výše úroku. Banka se tak zaručuje, že po fixační dobu nezmění výši úrokové sazby u daného úvěru. Výše úroků i délky fixačních období stanovují poskytovatelé hypoték. Obvykle se pohybuje mezi 1 a 10 lety, výjimečně finanční a bankovní domy nabízejí i 15 či 30-leté fixační období.

Volba délky fixačního období závisí na očekávání ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb hypoték. Pokud trh očekává růst úrokových sazeb, je pro dlužníky výhodnější dlouhodobá fixace. Naopak v případě, kdy analytikové a ekonomové odhadují budoucí pokles úrokové míry, je výhodnější zvolit fixační dobu jen na 3 nebo 5 let a po jejím uplynutí hypotéku refinancovat úrokem výhodnějším.

Obvykle platí, že čím je delší fixační doba hypotéky, tím vyšší úrok banky požadují a naopak. Důvod je jednoduchý. V případě opravdu dlouhého fixačního období (například 10 či 15 let) banky mohou za určitých okolností tratit na výnosu z úroků. Poskytovatelé totiž nemohou po fixační dobu hypotéky měnit úrokovou sazbu podle vývoje na mezibankovním trhu, od kterého se výše úroků u komerčních hypoték odvozuje. Tím, že v tomto 10 či 15-letém fixačním období věřitelé neaktualizují úrokové sazby průběžně, přicházejí o příjmy, protože úroková sazba má v čase rostoucí charakter. Z toho důvodu se banky „pojišťují“ vyššími úroky v případě dlouhodobého fixačního období.

Můžeme tedy říct, že cílem potenciálních klientů je zvolit dlouhé fixační období hypotéky ve spojení s co možná nejnižší úrokovou sazbou. Zvláště teď, v dobách nepřehledných změn na kapitálových trzích, se jeví dlouhodobé fixační nastavení atraktivnější, protože očekávaní jsou nejistá a spíše pochmurná. Je ale třeba mít na paměti, že nejen banky nesmí v průběhu fixační doby pozměňovat podmínky hypotéky, respektive úrokovou míru. Také klientům není dovoleno manipulovat s hypotékou (např. ji refinancovat či předčasně splatit) před vypršením fixační lhůty. Jinak jim hrozí finanční postihy.

Po uplynutí fixační doby hypotečního úvěru jsou klientům nabídnuty nové možnosti fixačních období i nové úrokové sazby, které jsou odvozené od aktuální situace na trhu. I zde opět zpravidla platí, že čím delší je nabízená fixační doba hypotéky, tím vyšší je i úroková sazba. Na konci fixačního období si tedy klienti volí nové fixační období s novou úrokovou sazbou tak, aby pro ně hypotéka byla co nejvýhodnější.

Po vypršení fixačního závazku však může dlužník svou hypotéku také pozměnit v rámci smluvních dokumentů. V tomto okamžiku je obvykle klientům umožněno úvěr předčasně splatit nebo smí například využít nabídky jiného věřitele a stávající hypotéku tzv. refinancovat. Správným rozhodnutím může klient na ceně úvěru ušetřit. Možností je více a záleží na každém, jak situace využije ve svůj prospěch.

Když budete vybírat poskytovatele hypotéky, porovnejte nabídky co největšího množství konkurentů, případně využijte služeb nezávislého hypotečního poradce. Banky i jiní věřitelé na svých webech zpřístupňují hypoteční kalkulačky, které potenciálním klientům pomohou vypočítat výši splátek i míru úrokové sazby po zadání základních údajů o plánované hypotéce. Volbu poskytovatele a vyřizování hypotéky není radno uspěchat. Výše úroků, případně další poplatky bance mohou mít ve výsledku významný vliv na vaše osobní finance.