Jak využít květnové bylinky pro detoxikaci organismu

Nejnápadnější „reklamu“ má zpočátku května pampeliška lékařská, ve starších herbářích označovaná jako smetánka lékařská (Taraxacum officinale). I když si nejvíc všímáme jejich květů, ze zdravotního hlediska by nás měla zajímat celá rostlina. Podporuje látkovou výměnu (metabolismus), detoxikuje, posiluje játra, ledviny, čistí pleť, odvodňuje, zlepšuje tvorbu žluči, zlepšuje zdravotní stav při cukrovce.

Z květů připravujeme sirup, med a víno. Mladé listy využíváme zasyrova jako salát – buď samotné, nebo ve směsi s jinou salátovou zeleninou (hlávkový, ledový, polníček, rajčata). Nerozvinutá poupata přidáváme do polévek nebo zeleninových pokrmů – chuťově se podobají růžičkové kapustě, nebo je nakládáme do soli a octa coby náhradu kapar. Listy a kořeny také sušíme a přidáváme do bylinných směsí, z kterých v případě potřeby vaříme močopudný nebo žlučotvorný odvar. Recepty z pampelišky lékařské k nalezení ZDE: Pampeliška v kuchyni – INSPIRACE

Bršlice kozí noha je počátkem května přesně v tom stadiu růstu, kdy je vhodná pro kuchyňské využití. Bršlice, která je z rodu miříkovitých, chutná podobně jako její příbuzné (kořenová zelenina). Pro vynikající nutriční vlastnosti je bršlice považována za potravinu budoucnosti. Využíváme listy, a to buď čerstvé do polévek, zeleninových pokrmů, karbanátků, a nebo ji nasušíme a rozmělníme a pak používáme jako polévkové koření (ve směsi s dalšími natěmi nasušenými v době, kdy jich máme hojnost). Sušená bršlice se používá i jako léčivka – má močopudné a protizánětlivé účinky, podporuje látkovou výměnu. Bývá součástí postních - čistících čajových směsí.

Kopřiva dvoudomá je další zásobárnou tělu prospívajících látek, a to jak vnitřně, tak i zevně. Také kopřiva má pozitivní vliv na látkovou výměnu (ledviny, játra, žlučník). Uvádí se, že čistí krev, snižuje krevní tlak, snižuje hladinu cukru, napomáhá krvetvorbě, detoxikuje. Lze ji užívat i při nemocech z nachlazení. Odvar z kopřiv prospívá pokožce hlavy a vlasům. Kopřivu sušíme i používáme jako kuchyňskou zeleninu.

Počátek května je také nejvhodnější čas ke sběru česneku medvědího. Tato hajní bylina je v některých lokalitách hojná, ale jinde neznámá. Sbíráme listy, a to ještě dřív, než česnek vykvete. Listy medvědího česneku jsou silným přírodním antibiotikem. Podle odborné literatury medvědí česnek mimo jiné zdravotní přínosy pomáhá organismu při napadení bakteriemi (streptokoky, stafylokoky, kandidóza), pomáhá při angínách, dýchacích potížích, kvasinkových infekcích, oparech.

Na vlhčích místech a v hájích ve vyšších polohách můžeme ještě počátkem května sbírat orsej jarní. Orsej je známý, ale ne příliš coby léčivka. Patří rovněž mezi byliny, kterými na jaře pročistíme organismus. Urychluje metabolismus, zahání únavu, čistí krev. Sbíráme lístky z pokud možno ještě nerozkvetlých rostlin (na stanovišti orseje najdeme rostliny v různých fázích vývoje). Listy usušíme a vaříme z nich očistný čaj, lžička drogy na čtvrt litru vroucí vody. Čerstvé lístky se nepožívají.

Rozrazil (lékařský nebo rezekvítek) je bylina tradičně využívaná k léčebným účelům. Pomáhá při nemocech plic, žaludku, ledvinových kamenech. Rozrazil má antioxidační, protizánětlivé a údajně i cytostatické účinky. V lidovém léčitelství se užívá také při bolestech hlavy. Co nás na jaře zajímá: čistí krev a zlepšuje krvetvorbu. Zevně se odvar používá při kožních neduzích.

Violka rolní a violka trojbarevná se rovněž používají k detoxikaci organismu. Zlepšují metabolismus látek v těle (violka je močopudná a potopudná, tak jsou odpadní látky odváděny z těla). Violka zlepšuje prokrvení vlásečnic, harmonizuje oběhový systém, usnadňuje vykašlávání. Odvar lze použít i zevně k léčbě vyrážek a ekzémů. Sbíráme a sušíme kvetoucí nať.

Bonus: Vynikající polévka s jarními bylinami. Potřebujeme: 2 střední mrkve, řez celeru, dvě brambory, dvě hrsti čočky, dvě hrsti ovesných vloček, litr a půl kopřiv a bršlice, hrst medvědího česneku, drůbeží nebo uzený vývar, sůl. Kořenovou zeleninu a brambory očistíme, nakrájíme na kostky, přidáme dvě hrsti přebrané čočky, zalijeme litrem a půl vývaru (když nemáme, tak vody) a dáme vařit.

Kopřivy a bršlici důkladně propláchneme a nasekáme na proužky. Když jsou zelenina a brambory napůl měkké, přisypeme kopřivy a bršlici a dvě hrsti ovesných vloček. Na závěr přidáme hrst (asi čtyři pět listů) medvědího česneku. Když nemáme, tak použijeme dva stroužky kuchyňského česneku. Můžeme přidat i majoránku. Dochucujeme jen solí.

Polévka je velmi vydatná, velice chutná a zdravá. Má svou vlastní plnou chuť. Proto ji neničíme žádným chemickým dochucovadlem (polévková kostka, tekuté nebo sypké polévkové koření). Je vhodná i pro děti a nemocné. Podáváme ji třeba k večeři nebo k lehkému obědu. Výtečně k ní chutnají čerstvé domácí vdolky s mákem. Recept Jak upéct tradiční české vdolky s mákem k nalezení ZDE: Jak upéct tradiční české vdolky s mákem – RECEPT