Jak využít kuklík městský | zahrada a rostliny
Jak využít kuklík městský | zahrada a rostliny. Kuklík městský roste nejen ve městech (kde si jej v čistých lokalitách můžete nasbírat i ve velkém množství), hojně se s ním setkáte také na mnoha dalších místech, neboť je velmi rozšířený po celé naší republice i po téměř celém území Evropy. Kuklík má širokou škálu léčivých účinků a uplatnění najde také při přípravě mnoha pokrmů – velkou výhodou je jeho celoroční dostupnost.
Co je potřeba
Viz další kroky
Kuklík městský (latinsky Geum uranum) je vytrvalá bylina rostoucí zejména na okrajích lesů, v lužních lesích a parcích, ve starých zahradách, u zídek a cest, na rumištích, u rozpadlých budov, ale i na záhonech v lehkém stínu či polostínu. Preferuje vlhčí místa s výživnou půdou bohatou na dusík. Kuklík poznáme podle žlutých květů, které se objevují od června do září. Spodní část rostliny má listy trojčetné (složené ze 3 samostatných lístků), horní část pak listy trojlaločné s velkými palisty.
Kuklík městský má následující léčivé účinky:
- Má dezinfekční a protizánětlivé účinky
- Detoxikuje organismus – odstraňuje z těla pesticidy a další zdraví škodlivé látky
- Pomáhá proti průjmu, má příznivý vliv na žaludek a celý trávicí systém
- Ulevuje od menstruačních bolestí
- Zevně hojí kožní potíže i hemoroidy
- Užívá se při bolestech zubů a v krku
- Zastavuje krvácení (využívá se např. při krvácení dásní)
Pro léčebné účely se rostlina používá ve formě čaje z celé nati nebo kořene či tinktury z kořene. Čaj připravíme následujícím způsobem: 1 čerstvý list či lžičku sušené nati nebo kořene zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat, následně nálev scedíme. Čaj pijeme 3× denně.
Tinktura se připravuje zalitím sušeného či čerstvého kořene nejméně 40% alkoholem a následnou macerací po dobu 2 týdnů na slunečném místě. Po uplynutí této doby tekutinu přecedíme přes plátýnko a uchováváme ve vhodné lahvičce na tmavém místě. Při potížích užíváme 20–25 kapek 1–3× denně.
Nálev či naředěná tinktura se hodí i k vyplachování ústní dutiny při bolestech v krku, bolesti zubů i při problémech s dásněmi.
Mladé listy kuklíku využijeme jako náhradu špenátu, dá se přidat do masových či zeleninových karbanátků a nákypů, do omáček, pesta i polévek. Syrové mladé listy se hodí i do zeleninových salátů, starší je třeba pokrájet na malé kousky.
Květy poslouží k dozdobení pokrmů a kořeny, které voní po hřebíčku a skořici, dodají skvělé aroma marmeládám, čatní, omáčkám a taktéž nápojům – např. vínu či pivu. Kořeny je možné využít v čerstvém stavu i nasušené a pomleté na prášek. Nejsilnější aroma mají kořeny vykopané na jaře.
Tipy
Příbuzný kuklíku městského – kuklík horský, který u nás najdeme pouze na nejvyšších místech Krkonoš, má taktéž léčivé účinky, je však zařazen mezi vzácné ohrožené druhy. Léčivé účinky kuklíku potočního, který najdeme zejména v okolí vodních toků, jsou údajně o něco slabší, ale také se v dřívějších dobách pro léčebné účely využíval.
Varování
Vzhledem k obsahu mírně toxických látek by se kuklík neměl užívat ve velkém množství a dlouhodobě.
Související články
Další zajímavé články
Diskuze k článku