Jak vyrobit věnec na Dušičky | tipy

Umělohmotné květiny, plastové šišky, pseudozeleň z PVC. Materiál, z kterého jsou vyráběny věnce na hřbitov, zhusta evokuje vzpomínky na pouťové střelnice. I když byly umělé květiny odjakživa primárně určeny k funerálním účelům, na mnohých současných výrobcích je znát, že (většinou asijský) zhotovitel nezná míru, ani tradici českých Dušiček. Umělohmotné dušičkové věnečky jsou rovněž velmi neosobní a nevypovídají nic o osobě dárce ani o člověku, kterého jsme ve vzpomínkách obdarovali. A v neposlední řadě jejich cena neodpovídá výrobním nákladů, naopak pouze odráží zvýšenou poptávku po tomto typu zboží před Dušičkami a Vánocemi.

Výrobu přírodního dušičkového věnce začneme přípravou materiálů. Volíme takové, u nichž je předpoklad, že obstojí v povětrnostních podmínkách. To jsou zejména větve stálezelených a neopadavých stromů a keřů: mahonie, buxus, zerav (túje), cypřiš nebo jehličnany. Je třeba počítat s tím, že některé jehličnany opadají (smrk, jedle, tis), takže jestliže nenavštěvujeme hrob příliš často, volíme raději borovici, která vydrží nejdéle. (V případě Dušiček je ovšem reálný předpoklad, že bude pietní výzdoba brzy vyměněna za vánoční styl).

Pro založení dušičkového věnce je nejjednodušší koupit si v květinářství či v zahradnictví základ pro věnec. Typ volíme podle materiálu, který hodláme použít. Například polystyrénový základ je vhodný, máme-li velké množství slaměnek či statice, které přímo zapichujeme do těla základu a věneček jimi pokryjeme celý. Věncové základy z větviček, drátků nebo ze slámy jsou vhodné pod věnce z chvojí a listů.

Do malých pevných kytic s dlouhým dříkem svážeme i suché květiny, které chceme do vazby použít: slaměnky, statici, zlatobýl, vratič či růže, záleží na tom, jaké květiny máme rádi, k dispozici nebo jaké osobnosti je věnec určen. Volíme květiny pietních barev: fialová (statice, aregatum), nachová, bílá (růže, slaměnky, řebříček a podobně), a nebo vybereme květiny v jednom tónu, ladícím s ostatními použitými přírodninami (například kombinace okrové a zelené barvy). Mějme na paměti, že kombinace zelené, červené a zlaté barvy, jakož i stuhy vázané do mašlí, nejsou vhodné na dušičkový věnec, ale na věnec a dekoraci vánoční.

Jestliže nemáme k dispozici polotovar, můžeme si základ dušičkového věnce vytvořit sami. Můžeme ho vytvořit svázáním několika silnějších, ale pružných větví. Ohneme je a vazačským drátem pevně spojíme, pak po odvodu ještě víc vyztužíme dráty a dotvarujeme do kruhu. Listy nebo jehličí na použitých větvích ponecháme, poslouží už jako součást úpravy.

Chceme-li do věnce na Dušičky vplést suché listí, pak jen v případě dubu můžeme použít celé větvičky (dubové listí neopadavá). Jinak si listy „předpřipravíme“ do zafixovaných svazků („kytiček“), které na tělo dušičkového věnce připevňujeme jako jeden článek. Počítejme také s tím, že listy změní barvu – i když se nám při sběru jeví jako červené, po pár dnech obvykle zhnědnou (což ale vůbec nevadí).

Z velkých větví otrháme postranní větvičky, svážeme je do husté kytice a teprve pak připevníme na základ věnce. Snopečky připevňujeme vázacím drátkem, pevným tenkým provázkem, tkalounem nebo sedlářskou nití, a to omotáním kolem základu věnce. Snopečky klademe střechovitě, takže každá postupně přidaná skupina přírodnin překryje předcházející spoj. Střechovité skládání a připevňování každého jednotlivého komponentu zajistí, že bude věnec pevný a neroztrhne se.

Když základ zcela zaplníme, věnec dotvarujeme, poopravíme místa s řidší vazbou a obereme komponenty, které se z věnce případně uvolnily (to by se ale nemělo stát, jestliže vážeme pevně). Hotový dušičkový věnec uložíme na vlhké místo, třeba na balkon a co nejrychleji (například ve velkém igelitovém pytli) položíme na hrob.