Jak v přírodě vybírat bylinky do velikonoční nádivky
Bylinky do velikonoční nádivky. Velikonoce jsou svátky, při nichž rádi podléháme starým zvykům. V českých podmínkách je tradičním velikonočním jídlem nádivka s jarními bylinkami. Nedávají se jen pro chuť a veselou barvu, ale pro ozdravné účinky. Je v nich „magická“ životadárná síla. Ale které bylinky to jsou a kde je vzít? Poradí vám následující řádky.
Co je potřeba
atlas bylin (jestliže neznáme rostliny)
papírový nebo látkový sáček
rukavice
případně starší nůžky
Receptů na velikonoční nádivku koluje a je k nalezení bezpočet. Až na výjimečné případy je sice ve všech nadšeně vyzdvihována mimořádná úloha jarních bylinek, ale když přijde na lámání chleba, jsou uvedeny jen kopřivy a popenec, které doplní tu a tam petrželka a šnytlík, o nichž se tak nějak přepokládá, že jimi není co zkazit. Zbytek zahrnuje všeobjímající množina „další jarní bylinky“. Hmm. Ale které to jsou? A kde je sehnat?
Naši prapředkové nebyli hloupí. Dobře věděli, že tělo oslabené zimními měsíci bez čerstvé potravy potřebuje něco životadárného, zeleného, plného síly. Tu moc mají mladé rostliny. Nejprve se rozhlédli po zahrádce. Tam toho ještě moc není, leda kudrnatá petrželka. Ostatní bylinky zimu nepřečkaly. Vymrzl i šnytlík, a nový ještě neobrazil, ale v komoře vyrážely mladé zelené výhonky loňské cibule. Pro ostatní se muselo ven. Tedy půjdeme také.
Na trávníku najdeme sedmikrásky. Spíš než květy nás zajímají přízemní růžice mladých čerstvých lístků. Na suché stráni vyrážejí violky, je jedno jaký druh. Nebereme květy (na Velikonoce jsou beztak zřídka), ale srdcovité lístečky. Podél cest se už objevují štíhlá „kopí“ jitrocele – i ty do nádivky sbíráme. Peprnou chuť dodá pár snítek řebříčku – opravdu vypadá jako žebříček.
Kopřivy jsou klasikou do jarní nádivky, ale málo se ví, že lze sbírat i její „hluché“ sestřenice. A další nezbytností do velikonoční nádivky je popenec (všechny druhy), ještě nekvete, ale příjemně chutnající lístky už vyrazily. Najdeme ho na suchých loukách. A kam oko padne, raší bršlice, pikantní, kořenitý a velmi zdravý plevel. Chutná jako kořenová zelenina, s nimiž je příbuzná.
V některých oblastech roste chmel otáčivý. Jeho mladé výhonky se také do nádivky hodí. A kdyby už rostl česnek medvědí, je také báječný (ale ten je spíš později). V menším množství (ale ono se hodně beztak nenatrhá) můžeme přidat mladé lodyhy s lístky rozrazilu lékařského. Má jemně nahořklou, ale pikantně kořenitou chuť. Vhodný je také list jahodníku, ale jen mladé lístečky.
Bylinky, které se zjara prodávají v hypermarketech nebo v květinářství, nejsou všechny vhodné do tradiční velikonoční nádivky. Staročeská jarní kuchyně je nepoužívala, protože buď ještě nerostly, nebo k nám byly importovány z jiných oblastí. Chutě bazalky si užijeme v době rajčat, smil dodá příchuť kari, libeček voní jako maggi, oregano posune pokrm svou vůní na Balkán, tymián je příliš aromatický, hodí se do jiných jídel. S těmito bylinkami počkáme, až na ně bude čas a ty jarní ztratí svou „magickou“ sílu.
Bylinek sbíráme „od každé trochu“. Na nádivku z šesti rohlíků a šesti vajec jich potřebujeme asi půllitrový hrnek. Bylinky dáme do síta, propereme a pak spaříme vroucí vodou. Ostrým nožem nasekáme, zvlášť jemně sekáme lodyhy. Zamícháme do nádivkové hmoty a upečeme. Podáváme s nějakou dobrou pečínkou, a nebo jen tak. Recepty na nádivky nabízíme v odkazech.
Varování
- Bylinky trháme jen na čistých místech mimo psí stezky a hospodářské pastviny, mimo průmyslové objekty, silnice a železnice. - Lístečky a lodyhy neškubeme, ale jemně odštipujeme, abychom nevytrhli celou rostlinku.
Diskuze k článku