Jak v kuchyni zpracovat plátky růží | recepty

Teoreticky bychom mohli v kuchyni využít okvětní plátky kterékoliv růže, protože žádná z růžových odrůd není jedovatá nebo zdraví škodící. Jenže růže jak rozličně vyhlížejí, tak i různě voní. Některé druhy růží se tradičně používají v parfumářském průmyslu. Náš mozek k jejich vůni podvědomě přiřazuje „mýdlovou“ chuť. Ke kulinářským účelům se proto používají ty odrůdy růží, které mají tak zvaně „ovocnou“ vůni.

Někdo nedá dopustit na stolisté růže. Jejich vůně je „svůdná“, vyvolává dojem něčeho sladkého a kyselého, s hřebíčkovým nádechem. Její okvětní plátky se také dobře sbírají. „Skalní“ bylinkáři zase mají v oblibě růži šípkovou. Sběr lístků ovšem vyžaduje značnou trpělivost. Kompromisem mezi nimi je růže svraskalá. Její květy voní sladkokysele, kořenitě. Okvětní plátky se dobře sbírají. Další výhoda: růže svraskalá, která obsahuje stejné zdraví prospívající látky jako růže šípková, je v poslední době oblíbena mezi sadaři i zahrádkáři, a tak je poměrně hojná.

Růžový sirup. Postup při výrově růžového sirupu je obdobný jako u jiných cukerných roztoků. V některých předpisech se uvádí, že je třeba nejprve den macerovat růžové kvítky ve studené vodě. V jiných předpisech se píše, že se růžové plátky jen svaří. Vyzkoušeny jsou oba recepty, upřímně – není v tom žádný rozdíl. Takže: dvě notné hrsti okvětních lístků růže svraskalé buď den macerujeme v půl litru vody, a pak svaříme, a nebo v půl litru vody hned prudce svaříme a necháme asi hodinu louhovat. Pak přecedíme a dobře vymačkáme.

Odměříme růžový odvar. V množství vody, které činí rozdíl mezi odměřeným růžovým odvarem a jedním litrem, svaříme kilogram pískového cukru - vaříme pět minut. Pak přilijeme růžový odvar, přidáme přecezenou šťávu z jednoho citronu. Roztok v ten moment změní barvu – zčervená a zjasní se. Přivedeme k prudkému varu, pět minut vaříme. Ještě vřelý sirup nalijeme do lahví s dobře vypařenými zátkami. Růžový sirup poslouží k přípravě nápojů ke slavnostním příležitostem. Je to také vynikající přísada do míchaných nápojů.

Růžové želé. K výrobě růžového želé nejprve připravíme odvar: 350 ml vody, vrchovatou hrst okvětních lístků růže svraskalé, 150 g krystalového cukru, tři hřebíčky, jeden citron nebo na dvě špičky kulatého nože kyseliny citronové. Růže a hřebíček svaříme, přecedíme, vymačkáme. Do roztoku dáme cukr, přecezenou šťávu z jednoho citronu nebo kyselinu citronovou a svaříme. Vypneme plamen nebo odstavíme. Přisypeme 20 g želatiny v prášku (živočišného původu), necháme rozpustit, dobře rozmícháme. Vlijeme do tvořítek a necháme ztuhnout. Podáváme samotné, jen jako trochu „výstřední“ mls (třeba pro sešlost mladých slečen, které chtějí mít „všechno růžové“). Když dáme míň vody, necháme želé ztuhnout na ploché misce a nařežeme z něj „bonbony“.

Růžový džem. Růžový džem je typický pro anglickou kuchyni. A tak budeme jako Anglosasové měřit na šálky. Osm šálků okvětních lístků růže stolisté nebo růže svraskalé. Půl šálku přecezené citronové nebo limetkové šťávy. Dva šálky vody, kilogram krystalového cukru a dvě polévkové lžíce cukru moučkového. Cukr a vodu sváříme asi 15 minut na hustý sirup. Přisypeme růže, přidáme citronovou šťávu, svaříme. Tyčovým mixerem několikrát „šťouchneme“ do směsi a ještě asi pět až deset minut vaříme, až směs ještě víc zhoustne. Ještě horké dáme do co nejmenších zavařovaček, překlopíme na víko a necháme vychladnout. Podáváme na malých mističkách k čaji a suchárkům.

Rosolka. Bylo by jednoduché říct, že rosolka byla v oblibě v zemích Koruny české v 19. století. Ale třeba to bylo už v dávnější době, z níž se ovšem nezachovalo tolik literárních památek. Rosolka se pila v románech z období biedermeieru v měšťanských rodinách. Ale také bývali rosolkou častováni hosté v dílech venkovského realismu. Co to bylo? Rosolka je sladký likér ochucený a obarvený růžovými plátky.

Rosolka: recept (jeden z možných). Hrst růžových květních plátků (růže šípková nebo svrasklá), 5 hřebíčků, kousek celé skořice, na špičku nože mletého zázvoru, čtvrt muškátového ořechu, 250 g krystalového cukru, 200 g medu, 0,5 litru lihu (80 %), 0,5 litru vody. Všechny přísady kromě cukru a lihu vaříme asi 20 minut. Přidáme cukr, rozvaříme, ještě vřelé přecedíme přes plátno. Přidáme med a dobře rozmícháme. Necháme dokonale vychladnout a přilijeme líh. Přelijeme do dobře uzavíratelné nádoby, necháme asi týden ustát. Pak přelijeme do lahví, zazátkujeme a necháme ještě další čtyři týdny odpočívat. Podáváme jako dezertní odpolední likér, a jen jednu stopku.