Jak udělat hovězí konfitovanou kližku na víně | recept

Hovězí kližku kupujeme hlavně na výtečný guláš. Někdy nás ale může v řeznictví zlákat pěkný malý kousek kližky, kterému neodoláme. Pak je skoro škoda rozřezat maso na gulášové kostky. Můžeme je připravit vcelku. A konfitování je vhodná volba. Když vaříme jen pro dospělé, připravíme hovězí kližku na červeném víně – třeba k slavnostní večeři. Na dvě velké „masité“ porce potřebujeme 350 až 400 gramů syrové hovězí kližky (tepelnou úpravou masa ubyde), jednu cibuli, jednu větší mrkev, čtvrtku celeru, hrnek červeného vína, olej, sůl a pepř.

Hovězí kližku opláchneme a do sucha otřeme. Zeleninu nakrájíme na hrubší kousky. Zapneme troubu na nejvyšší stupeň. Vybereme rendlík, který je jen o něco málo větší než kus masa. Rozpálíme v něm asi 60 gramů oleje a maso na něm po všech stranách zprudka opečeme, aby se na povrchu „zatáhlo“. Obracíme tupým nástrojem, abychom do masa nepíchali. Když je maso opečené, vyjmeme je na pracovní talíř.

Do tuku po mase dáme cibuli, chvíli restujeme, pak přidáme kořenovou zeleninu a společně s cibulí chvíli opékáme. Případné jemně připálené kousky nejsou na škodu – naopak. Zeleninu odstavíme. Blok masa posolíme, posypeme mletým černým pepřem a vložíme k zelenině tak, aby bylo ze všech stran obklopené. Je ideální, když je rendlík téměř zaplněn. Pak zalijeme až povrch červeným vínem.

Rendlík přikryjeme poklicí, vložíme do trouby a teplotu snížíme na 90 až 100°C. Zahájili jsme proces konfitování. Konfitování je technologický postup, při kterém se maso zcela ponořené v tuku, nebo ve vlastní šťávě, v silném vývaru nebo ve víně po dlouhou dobu tepelně upravuje při nízké teplotě. Výsledkem je „masíčko jako perník“, plné šťávy a dobrých chutí. (Více o konfitování v receptáři nápadů pro šikovné ruce HOBBYs.CZ).

O maso se teď nemusíme alespoň tři hodiny vůbec starat, nic zlého se s ním nemůže stát. Jestliže nám to ale nedá, můžeme ve volném čase připravit domácí nudle, které se k hovězí kližce na víně náramně hodí. Na dvě porce postačí zadělat do dvou vajíček a dvou lžic vody tolik polohrubé mouky, aby vzniklo tužší těsto. Rozdělíme na dva díly, do tenka vyválíme, placky necháme proschnout, pak stočíme a nařežeme na asi centimetr široké pásky. Když na placky zapomeneme a nám těsto „přeschne“, bude se trochu lámat, (viz obrázek), ale to celkem nevadí. Je to defekt jen estetický. Rozložíme na tác necháme ještě uschnout.

Asi po třech hodinách maso zkontrolujeme. Mělo by už být dokonale měkké, ale jestli není, ještě mu dáme nějaký čas (půl hodiny). Pak je vyjmeme, prohlédneme, kterým směrem vedou vlákna, a přes vlákno nařežeme na plátky. Směr řezu je důležitý, abychom pak při jídle „nezápasili“ s dlouhými vlákny kližky. Maso dáme na talíř, přikryjeme a vložíme do ještě vlahé trouby, aby nevychladlo.

V rendlíku zbyla báječně vonící šťáva se zeleninou. Kdybychom ji chtěli víc, můžeme ji trochu naředit vodou nebo vínem. Ale jen decentně. Několik kousků zeleniny rozmačkáme, což šťávu dostatečně zahustí. Mouku, jíšku, ani nic podobného nepřidáváme. Dáme na sporák a chvilku provaříme. Ochutnáme a podle chuti okořeníme solí, troškou cukru, mletým pepřem, případně můžeme dát na špičku kulatého nože mleté nové koření.

Uvaříme těstoviny. Když se nám nechtělo dělat vlastní, zvolíme nějaké opravdu dobré – vždyť chystáme slavnostní večeři. Když se budeme řídit italskou klasifikací, jsou velmi vhodné tagliatelle, trochu širší fetuccine, případně do klubíček stočené pappardelle (náš tip). Z uvařených těstovin vytvoříme na talíři hnízdo, doprostřed nalijeme šťávu se zeleninou a navrch položíme plátky masa. Je tak dobré, že asi na večeři „padne“ všechno.

Podáváme se zbytkem červeného vína, a nebo si k jídlu otevřeme lahvinku nějaké ušlechtilejší značky.