Jak udělat domácí zabíjačkový prejt | recept
Návod na výrobu domácího prejtu | recept. Co se týká domácí přípravy prejtu – spíš než přesný recept nám poslouží pochopit podstatu prejtu. Proto je tento návod, základní recept a popis pracovního postupu určen především kuchařským začátečníkům.
Co je potřeba
- Vepřový ořez nebo vepřový bok 1 kg
- Játra 150 g
- Žemle 3 kusy
- Vývar z masa
- Česnek, majoránka, sůl, mletý pepř, mletý zázvor, nové koření
- Kuchyňské vybavení s pečicí troubou
Bez teorie to nejde. Začněme od začátku. Řečeno dnešní terminologií, domácí zabíjačka byla naprosto dokonale „logisticky zajištěným projektem“. Vše souviselo, navazovalo, postupovalo a zvládlo se v takovém čase, aby nic nepřišlo nazmar. Části vepře nejrychleji podléhající zkáze (hlava, droby) se okamžitě uvařily. Ne proto, aby byl jenom ovar, ale hlavně aby bylo na jitrnice (pojídaný ovar s křenem byl jen takový lahůdkový bonus, nejlepší masíčko, které řezník „uvolnil“ k přímé konzumaci). Ovar byl základem prejtu, kterým se plnila (a zužitkovala) střeva. Až teprve co zbylo, co se do střev už nevešlo, dalo se upéct.
Jitrnice se dávaly jako výslužka. Ne z pouhé dobroty srdce, i v tom byl systém: jitrnice dlouho nevydržely, rodina nebyla schopna je všechny sníst. Rozdat jitrnice sousedům nebyla velká škoda – vždyť se dělaly z masa podřadné kvality, nastavovala je buchta… Na druhou stranu – dostat výslužku byl závazek, a tak když obdarovaný sám zabíjel, poslal výslužku na oplátku. Každá rodina kořenila jinak, jitrnice byly vždy trochu jiné, proto se nepřejedly, a byly po celý masopust stále čerstvé. Upečený prejt obvykle zůstával doma. Někdo ho i zavařoval do masových sklenic.
Na druhou stranu – koupit si v řeznictví prasečí hlavu a kořínek proto, abychom z něj vyrobili prejt, to je také pro běžnou domácnost neuskutečnitelné. I kdyby hospodyňka při pohledu na prasečí hlavu a „pajšl“ neomdlela a koupila je, co si s tím počne doma? Taková hlava se musí očistit, odrbat – to není jen strčit ji do hrnce. Ostatně – kde vzít tak velký hrnec (při zabíjačce se vaří v kotli)? Hlava se vaří skoro tři hodiny. Pak je třeba ji obrat. Kdo dokáže říznout do vařeného rypáku? Vyplatí se vyplýtvat tolik energie, aby na konci snažení stál pekáč prejtu?
Takže: začátečník a docela běžný kuchař ignoruje prasečí hlavu. Ovšem pamatuje si, že je na prejt škoda kvalitního masa. Na domácí prejt se dobře hodí tak zvaný ořez. Vzniká nám, když z kvalitního masa odřezáváme tučné kousky (třeba z kotlet, z krkovice, z plece). Nebo se na domácí prejt hodí bůček, který nám zbyl, protože jsme ho k původnímu záměru koupili víc a nakonec ho všechen nepoužili. Na prejt zužitkujeme i odřezané vepřové kůže – prostě „odpadní“, nejlevnější maso.
Zabíjačkovému jitrnicovému prejtu dodají typickou chuť játra. Zatímco masový ořez nebo nezužitkovaný kus bůčku můžeme uchovávat nějaký čas v mrazáku, játra použijeme vždy čerstvá. Dokoupíme je podle množství vepřové ořezu (bůčku), není jich potřeba mnoho. Na kilogram masa bohatě stačí 150 gramů vepřových jater.
Do prejtu patří buchta. Při zabíjačce se peče – jenom z mouky, vody a droždí. Pro domácí přípravu postačí rohlík, houska, veka, případně i toustový chléb (bílý). Buchty počítáme tak jednu čtvrtinu až jednu třetinu váhového množství masa a jater. Pečivo nakrájíme na kostky, zvlhčíme vývarem z masa a částečně rozmělníme. Na Moravě se někde připravuje prejt (i jitrnice) bez buchty.
Maso (ořezy, bůček) uvaříme do měkka (tlakový hrnec urychlí práci). Játra uvaříme zvlášť. Řezníci dříve všechno maso rozsekali řeznickou kolébkou. Současným chutím ale nevyhovuje, abychom v prejtu nacházeli kousky – byť malé – tučného nebo kůží. Proto z masa tučné části a kůže odkrájíme. Pomeleme je na masovém strojku (kůže třeba dvakrát). Libové maso nasekáme, je příjemné, když jsou v prejtu malé kousky libového masa. K fáši přidáme namočenou buchtu.
Prejt obsahuje typické koření: česnek, sůl, majoránku, mletý černý pepř, mletý zázvor a mleté nové koření. Někteří řezníci krajově nebo podle svého receptu přidávají i mletý muškátový květ, ale ten je pro někoho příliš aromatický. Na kilogram masa dáváme asi tři stroužky česneku, může být i víc, podle kvality česneku. Mleté koření – asi dvakrát na špičku kulatého nože. Majoránka – poctivá rozemnutá hrst. Solíme opatrně, zejména jestli bylo maso dost slané po uvaření.
Prejt je třeba ochutnat a případně dokořenit – není to moc příjemné, ale všechny komponenty byly uvařeny, tak nám to neublíží. Prejt musí být o trochu méně slaný, než je naše gusto. Při pečení se odpaří voda a výsledek bude slanější. Směs promícháme, měla by mít konzistenci o něco málo řidší než třeba na játrové knedlíčky. Je-li směs moc hustá, přilijeme trochu vývaru z masa. Vložíme do sádlem vytřeného pekáčku.
K prejtu se obvykle podává kyselé zelí. V Čechách se upravuje tak, že se kysané zelí propláchne vodou a překrájí, zalije další vodou a uvaří se. Na troše tuku (může se odebrat z pečícího se prejtu) se do růžova osmaží jedna drobně nakrájená cibule. Uvařené zelí slijeme a cibulku do něj zamícháme. Hotovo. Pak už stačí jen vařené brambory.
Tipy
• Budeme-li recept na zabíjačkový prejt hledat ve starších kuchařkách, najdeme jej pod označením „prýt“, „jitrnicový/jaternicový prýt“.
Varování
- Když dáme moc jater, bude mít prejt charakter paštiky.
- Prejt nelze vyrobit z masa mletého zasyrova – vznikne játrová sekaná upečená v pekáčku.
- Nemáme-li zkušenosti, nebudeme experimentovat s přidáváním jiných vnitřností. Srdíčka je do prejtu škoda, raději ho uděláme jako samostatné jídlo. Plíce musejí být opravdu čerstvé, a krom toho na ně nejsme moc zvyklí. A slezina je tak specifická, že když na ni nejsme zvyklí, mohla by prejt na dlouho znechutit celé rodině. Přidávání vnitřností (poměry) je dobré nejprve „okouknout“ na skutečné zabíjačce.
- Do prejtu nepřidáváme vejce, upekli bychom masový nákyp. • Jakékoliv vylepšení (uzenina, jiné koření, houby) je sice možné, ale pak už tomu nesmíme říkat zabíjačkový prejt.
Diskuze k článku