Jak udělat broskvový džem | recept

Co víme o broskvích? Ochmýřené zlatočervené ovoce se prý pěstovalo už tři tisíce let před našim letopočtem v Číně. Evropané se s broskvemi ovšem historicky poprvé setkali v Íránu, a tak byla Persie dlouho považována za domovinu broskví. Však Římané broskve i nazývali „perskými jablky“. Asi od desátého století se broskvoně pěstují v celé Evropě. Na trhu se objevují především broskve dovozové, jen ve vrcholném létě můžeme koupit broskve české (respektive moravské).

Na broskvový džem se hodí broskve horší jakosti. Vařit broskvový džem z drahých jakostních plodů se nevyplatí. Na džem zužitkujeme ovoce, které třeba výhodně nakoupíme – někdy se taková „okase“ vyskytne třeba po krupobití, kdy sadaři za nízkou cenu prodávají ovoce potlučené kroupami, ale jinak samozřejmě bez známek hniloby.

Při vaření broskvového džemu je dobré, když máme broskve tuhé a měkké. Ideální poměr jsou dvě třetiny měkkých a třetina tuhých plodů. Zavařeninu typu „džem“ tvoří základní ovocné želé, ve kterém jsou pevné větší kousky ovoce. Základ získáme z měkkého ovoce, pevné kousky z tuhých broskví.

Ovoce omyjeme proudem vody od prachu a jiných nečistot na povrchu. Oddělíme pevné broskve od měkkých, abychom měli doporučený poměr dvě ku jedné (měkké a tuhé). Tuhé broskve spaříme vřelou vodou, oloupeme, nakrájíme na centimetr dva velké kousky, zvážíme (údaj si raději zapíšeme), prosypeme půl kilogramem cukru a necháme macerovat. V koncentrovaném prostředí pustí kousky broskví šťávu a zpevní se.

Dáme do většího širokého kastrolu, podstříkneme vodou. uvedeme do varu, stáhneme plamen, promícháme, přiklopíme poklicí a rozdusíme do měkka. Občas zamícháme, aby se ovoce  odspodu nepřipálilo. Když je ovoce rozvařené, odklopíme pokličku a při mírném plameni a občasného zamíchání necháme odpařovat. Doba od prvního varu do ukončení je asi deset minut u ovoce lisované, dvacet minut u kousků.

Jestliže jsme vařili celé ovoce, propasírujeme je sítem. Získanou ovocnou měl zvážíme, k váze připočítáme hmotnost celých kousků a podle váhy ovoce přidáme cukr a pektogel (osvědčil se nejlépe): na jeden kilogram ovoce (prolisovaného plus macerovaného) přidáme 500 až 750 gramů cukru, ovšem musíme vzít v potaz i cukr použitý na macerování. Na jeden kilogram cukru použijeme jeden a půl balíčku pektogelu (na tři tři kila ovoce dva balíčky). Když bude želírovacího prostředku o něco víc, nevadí, broskve nemají mnoho pektinu.

Protlak přivedeme do varu. Přisypeme cukr a v části cukru rozmíchaný pektogel (bez rozmíchání v cukru by se z něj utvořily žmolky). Přivedeme k varu. Přisypeme macerované kousky ovoce. Znovu přivedeme k varu a prováříme tři minuty a hned odstavíme. Džemem už moc nemícháme, abychom celé kousky ovoce rozmačkali. (Ovocnou měl získanou z odšťavňovače pasírovat nebudeme).

Džemem naplníme menší sklenice a dbáme, aby v každé byl stejný poměr tekuté a pevné složky. Sklenice zavíčkujeme. Protože kousky ovoce neprošly dostatečnou tepelnou úpravou (zato zůstaly pevné), je nutné broskvový džem sterilizovat. V hrnci, kastrolu, v zavařovacím hrnci nebo v troubě (jak je kdo zvyklý) sterilizujeme 25 minut při minimálně 80 stupních Celsia.

Vychladlé sklenice s broskvovým džemem popíšeme. Broskvový džem podáváme k přímé konzumaci, na promazávání pečiva je ho celkem škoda (k tomu použijeme broskvovou marmeládu). Lahodný až delikátní broskvový džem výtečně chutná na čerstvém pečivu s máslem, na brioškách či jidáších, mazancích a vánočkách. Lžičkou broskvového džemu můžeme dekorovat vanilkový nebo kakaový pudink. Nebo můžeme lžičku dvě nabídnout jen tak – když někoho „honí mlsná“. Je to zdravější než ovocný bonbon.