Jak skladovat zavařeniny a kompoty

Přeskočme nyní fázi, kdy ovoce a zeleninu teprve zpracováváme, a představme si, že už před námi leží vzorně srovnané sklenice s jahodovým džemem, sterilovanými okurkami a paprikami, švestkovým kompotem a dalšími dobrotami. Aby nám vydržely co nejdéle, je dobré dodržovat několik pravidel při jejich skladování.

V první řadě na každou sklenici nalepíme štítek, kde uvedeme, o jaký druh zavařeniny se jedná (meruňkový džem, broskvový džem apod.) a datum výroby. To nám pomůže v lepší orientaci, když se budeme rozhodovat, který ze dvou meruňkových džemů máme spotřebovat dřív.

Džemy a marmelády a zavařeniny bychom měli skladovat v chladu, suchu a temnu. Platí pravidlo, že vzadu v policích bychom měli mít nejčerstvější produkty a vepředu ty, které je nutné sníst co nejdříve s ohledem na to, kdy jsme je vyrobili.

Zavařeniny pravidelně kontrolujeme. Ačkoli by se neměly kazit, může se přeci jen přes veškerou naši snahu leccos stát. Tu a tam se objeví plíseň, ovoce má jinou, nezvyklou barvu nebo se pod víčkem vytvoří sraženina či pěna. První měsíc po zavaření je kontrolujeme 2× týdně, pak už stačí jednou za měsíc.

Ideální teplota pro skladování by měla kolísat mezi 5–10 °C. Vyšší teplota se sice nedoporučuje, ale někdy to jinak nejde. V takovém případě se na sklenice díváme častěji. Zrovna tak jim neprospívá, když se teplota často mění.

Zavařeniny bychom měli spotřebovat nejlépe do jednoho roku. Zkušené hospodyně, které zavařují dlouhé roky, už našly ten nejlepší způsob, jak na to, a skladují své výrobky i déle než jeden rok.

Hodně samozřejmě záleží na tom, o jaký druh ovoce se jedná, jakým způsobem jsme ho sterilovali, jak čisté bylo nádobí a sklenice, jak důkladně jsme sklenice zavíčkovali atd.