Jak se vyhnout švarcsystému | rady

ŠVARCSYSTÉM

Velké i malé firmy švarcsystém vítají. Ušetří na odvodech, obchodnímu partnerovi (neboli zaměstnanci) nemusí platit přesčasy ani odstupné, neposkytují mu placenou dovolenou či nemocenskou a mohou se s ním kdykoli rozloučit, aniž by museli složitě hledat výpovědní důvod. Švarcsystém už zpravidla nevítají zaměstnanci (i když se najdou mnohé výjimky) a „zaměstnávání na živnostňák“ se předně nelíbí státu, který proti němu tvrdě bojuje. Na druhou stranu mnozí zaměstnavatelé dělají všechno proto, aby výkon závislé práce zastřeli fiktivním dodavatelsko- odběratelským vztahem či jinou legální spoluprací, a proto uzavírají smlouvy o dílo, kupní smlouvu, inominátní smlouvu, smlouvu o sdružení... (možností je celá řada).

KDO SE DOPOUŠTÍ ŠVARCSYSTÉMU

Nejparadoxnější na celé situaci je, že nikdo předem nedokáže určit, co přesně už švarcsystém je a co ještě ne, respektive co inspektoráty práce vyhodnotí jako švarcsystém a nad čím mávnou rukou. Ve hře jsou přitom velmi vysoké pokuty, které hrozí zaměstnavateli, ale i zaměstnanci. Švarcsystému se dopouští ten, kdo vykonává závislou práci mimo pracovněprávní vztah – tj. nemá ani uzavřenou pracovní smlouvu, ani nepracuje na dohodu o provedení práce / o pracovní činnosti (dále se připouští např. výkon práce ve služebním poměru podle služebního zákona). Závislou prací je podle zákoníku práce činnost, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Vykonáte-li pro někoho (jedno jestli pro právnickou nebo fyzickou osobu) tuto činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, pečlivě zvažte, zda vám odměna za hrozbu pokuty stojí.

CO NEDĚLAT

Poskytovatel (či zhotovitel, obchodní partner nebo taky zastřený zaměstnanec) by neměl:

- Pracovat pro podnikatele pravidelně. Pravidelný výkon práce (např. 8 hodin denně od 7 od rána do půl 4 odpoledne s 30 minutovou pauzou na oběd) je jasným projevem závislé práce a tedy i švarcsystému.

- Dostávat stejnou odměnu. Každý živnostník ví, že nenajde na účtu vždy totožnou finanční sumu a ještě ve stejný či podobný den v měsíci. Obchodujete-li jako dva podnikatelé, pak má jeden druhého odměňovat (proplácet faktury) na základě provedené činnosti. Tedy i když spolupracujete dlouhodobě, fakturované částky by se měly lišit.

- Být v podřízeném postavení vůči druhému podnikateli. Jste-li rovnocenní partneři, nesmí jeden druhému nařizovat, co má dělat, kdy to má udělat, a jak to má udělat. Takto se chová zaměstnavatel vůči zaměstnanci, ne obchodní partneři.

- Pracovat výhradně s pomůckami druhého podnikatele. Když si domů objednáte řemeslníka, taky mu nepůjčíte vlastní auto, pilu i vrtačku. Mám-li živnostenské oprávnění, musím k tomu být vybaven.

- Častý kámen úrazu bývá, když zastřený zaměstnanec pracuje výhradně na pracovišti druhého podnikatele!

- Pracovat pouze pro jednoho podnikatele. Předpokládá se, že živnostníkem jste se stali proto, abyste obchodovali s mnoha jinými subjekty. Pokud vám dává zakázky pouze jedna jediná firma či fyzická osoba, má vás zaměstnat, protože vás evidentně potřebuje pro výkon závislé práce. Tedy abyste danou činnost vykonávali jejím jménem, dle jejích pokynů a na její zodpovědnost.

- Nemít vlastní razítko, logo či obchodní listiny. I takové maličkosti mohou rozhodnout. Jste-li živnostník, pracujete (obchodujete) svým jménem a na svou odpovědnost. A tak to musí chápat i zákazník i každá další, na vaší dohodě nezúčastněná osoba.

- Být dříve zaměstnán na stejné pozici. Soudy již několikrát rozhodly, že není možné propustit zaměstnance a následně ho nechat vykonávat stejnou (podobnou) činnost na základě živnostenského oprávnění. Takové jednání jasně nasvědčuje švarcsystému. Platí, že čím více těchto a obdobných bodů naplníte, tím pravděpodobněji se dopouštíte švarcsystému. Ostatně každý z nás si dovede představit, co je charakteristické pro dva obchodní partnery a co pro pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Otázkou zůstává, kolik těchto bodů a s jakou intenzitou musíte naplnit, abyste se dopustili švarcsystému. Záležet bude vždy na konkrétní situaci.

SVOBODA VŮLE? Mnoho lidí se domnívá, že budou-li se spoluprací souhlasit obě strany, zákon neporuší. Ale to není pravda. Zákony totiž chrání nejen slabší stranu (zaměstnance), ale taky stát a jeho příjmy. Ani dohoda vás tak nemusí ochránit od pokuty.