Jak se podává trestní oznámení | rady a návody

Podání trestního oznámení je zdarma, neplatí se žádný poplatek a podat ho může kdokoliv. Pokud zajdete na policejní služebnu, jedná se o ústní podání trestního oznámení, kdy policistům sdělíte, co se stalo. Existuje ale i možnost podat trestní oznámení v písemné formě. V takovém případě ho odesílejte doporučeně. Jestliže s ním půjdete na policejní podatelnu nebo podatelnu státního zastupitelství, uschovejte si kopii oznámení, které vám pracovník této podatelny vystaví.

Kromě policie se může trestní oznámení podat i na státní zastupitelství, v tom není pro podávajícího rozdíl.

V naléhavém případě informujte policii o spáchání trestného činu prostřednictvím tísňové linky 158.

Pokud chcete vědět, co se bude dít dál a jak bude prošetřování pokračovat, je nutné výslovně uvést, že chcete být o průběhu a výsledku informováni. Nečekejte tedy, že se to stane automaticky, ale zformulujte jednoduchou větu, která bude součástí trestního oznámení.

Ačkoli neexistuje jednotný vzor nebo formulář, jak trestní oznámení podat nebo jak má vypadat, je dobré dodržovat některé zásady.

Především bychom měli událost popsat srozumitelně a stručně. Z formálního hlediska musí být okamžitě jasné, kdo ho podává (nezapomeňte uvést i svoji adresu) a kam přesně toto trestní oznámení míří, tj. že je adresováno policii nebo státnímu zastupitelství.

Při popisu události nebo děje nezapomeňte na nic důležitého.

Znáte-li totožnost jednotlivých aktérů, popište ji, stejně jako místo, kde se věc odehrála, kdy a za jakých okolností se stala a co tomu předcházelo. Z trestního oznámení by mělo být zřejmé, o jak závažný trestný čin se jedná – je rozdíl, pokud nám někdo ukradne starší jízdní kolo nebo se staneme svědkem brutálního trestného činu. Tomu by měla odpovídat i závažnost a rozsah sdělení, stejně jako míra podrobností, které uvádíme. Jsme-li v roli oběti, obvykle můžeme dopad trestné činnosti popsat lépe než náhodný kolemjdoucí, tedy svědek, který okolnosti tak dobře jako my nezná.

Popis události by mělo být co nejvěrohodnější. Rozhodně bychom neměli uvádět nic, o čem nejsme přesvědčeni, že jsme viděli či slyšeli. Jakékoli spekulace nebo zkreslování skutečnosti by se nám mohly vymstít, protože bychom se mohli dopustit křivého obvinění. A to je rovněž trestný čin. Ovšem i opačná situace, tedy záměrné zamlčení trestného činu, je z pohledu zákona nežádoucí, a tedy i právně postižitelná.