Jak se bránit vydědění | rady

Naše zákony uznávají pouze jasné, taxativní důvody, kvůli nimž lze potomka vydědit. Přesněji řečeno, vydědit lze pouze nepominutelné dědice, tedy naše děti a jejich potomky. Manželku, sourozence nebo jiné potenciální dědice vydědit nelze. Pokud nechceme, aby jim po naší smrti připadl náš majetek nebo jeho část, upravuje se to formou závěti. A jaké jsou důvody pro vydědění?

Tím prvním důvodem je skutečnost, že potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou péči. Za druhé, potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem. Chceme-li zabránit vydědění, nesmíme zapomínat na to, že i rodiče potřebují naši péči, zejména ve vysokém věku. Pokud jde o zájem, měl by být oboustranný, tedy patrný i ze strany rodičů. Jinými slovy to znamená, že rodič o dítě zájem má, ale zpětná vazba je neuspokojivá.

Třetím důvodem k vydědění je skutečnost, že potomek vede trvale nezřízený způsob života. Pod tím si každý nejspíš představí něco jiného, nicméně mělo by jít o chování zřetelně nevhodné, a především dlouhodobé, tedy zhruba v řádu let.

Pozor na to, pokud se dostanete do křížku se zákonem a dopustíte se trestného činu, který s ohledem na okolnosti svědčí o zvrhlé povaze potomka. Opět jde o poněkud obtížnější výklad, nicméně právo v tomto ohledu rozlišuje například mezi vraždou, znásilněním a brutální loupeží na straně jedné a například některými nedbalostními trestnými činy na straně druhé.

Také zadlužení a marnotratnost mohou být důvodem, proč se potomek nedočká žádného dědictví. Hrozí totiž nebezpečí, že by syn či dcera mohli špatně nakládat se svým zděděným podílem, ale vnoučata či pravnoučata zůstavitele nepřijdou zkrátka. Ačkoli syn či dcera nedostanou nic, tento podíl připadne jeho či jejím dětem, potažmo vnoučatům. Zjednodušeně řečeno se při vydědění přímí potomci „přeskočí“, ale jejich následovníci dostanou, co jim patří.

Chceme-li se vyhnout riziku, že nás rodiče vydědí, měli bychom se chovat tak, abychom nesplnili výše uvedené důvody, které k němu vedou.