Jak se bránit syndromu vyhoření | rady a tipy

Stává se, že když si najdeme novou práci, která vyhovuje našim požadavkům, jsme nadšení a pochvalujeme si to. Za čas ale toto nadšení obvykle opadá. Třeba proto, že se objeví nedostatky, o kterých jsme zkraje neměli tušení. To bere člověku radost a často to přináší i zklamání. Odtud je už pak jen krůček k onomu vyhoření.

Příznaků, že se tento stav blíží, bývá hodně. Někdo začne trpět nespavostí, bolestí hlavy nebo žaludku. Přidávají se bolesti zad, zejména dostává zabrat oblast bederní a také svaly na ramenou. Velice dobrým indikátorem je naše zažívání. Někdo trpí zácpou, jiného naopak trápí průjmy nebo žaludeční nevolnosti.  

Další lidé mohou mít pocit, jako kdyby jim zcela nepochopitelně ubývaly fyzické síly. Řada z nich pociťuje psychické problémy, dostavují se potíže v komunikaci s lidmi. Bývají podráždění nebo apatičtí, nemluvní, lítostiví, výbušní nebo plačtiví.

Začátky v zaměstnání nebývají jednoduché a stává se, že lidé zůstávají v práci déle, aby se rychle zaučili, nebo si práci nosí takzvaně domů. To je první chyba. Toto zásadní vybočení z našeho ustáleného režimu odčerpává energii. Navíc si dodatečně vyčítáme, že jsme práci až příliš propadli. Nemluvě o tom, když nám to začne předhazovat rodina a přátelé.

Někdy se stává, že řešíme víc pracovních úkolů, než jsme původně měli na starosti. To přináší rozčarování, protože najednou se situace posunula směrem, který je pro nás nežádoucí.

V takové chvíli nás i sebemenší úkol stojí hromadu sil. Máme pocit, že nic nestíháme. Pozorujeme, že se nám nedaří zorganizovat si své běžné pracovní povinnosti. Cítíme nevysvětlitelné vyčerpání, jen co přijdeme do kanceláře, a v pokročilých stadiích nás deptá už jen samotné pomyšlení na to, že druhý den musíme jít do práce a zase tomu všemu čelit.

Je velmi nebezpečné, pokud v jakékoli práci začneme upadat do rutiny. I když se může zdát, že je dobré, když práci děláme víceméně automaticky, na druhou stranu to může být zejména pro kreativně založené lidi ubíjející. Takže i to, že na jednom pracovním místě setrváváme řadu let, nepřináší očekávanou pohodu, ale spíše stavy vyčerpání.

Nikdy se nevzdávejte svých koníčků, zálib, přátel a aktivit, které vás baví a které milujete. Jen díky tomu se často daří překonat nepříjemné chvíle v práci, které logicky přicházejí. Vedete-li v soukromí bohatý život, je to výborná pojistka proti tomu, abyste veškerou pozornost nevěnovali pouze své profesi.

Jakmile na sobě zpozorujete první příznaky vyhoření, navštivte psychoterapeuta. Pokud byste to ignorovali, mohla by se vám situace vymknout z rukou. Terapie, to je běh na dlouhou trať, kdy je zapotřebí uvést se zpět do psychické pohody. Není to lehké, zvlášť když se k burnoutu (anglický výraz pro vyhoření) přidají další životní nepříjemnosti, jako například partnerova nevěra, rozvod, úmrtí v rodině, problémy s dětmi, konfliktní vztahy s příbuznými. V takovém případě rozhodně na nic nečekejte a začněte to řešit. Čím dříve se do toho pustíte, tím lépe.