Jak poznat pasivního agresora

Pasivních agresorů přibývá. Jde o lidi, kteří nejdou do otevřeného sporu, ale snaží se přenést svoji frustraci a pocit nepohody na druhé. I když se každý z nich projevuje podle své nátury a temperamentu, s ohledem na věk a na životní zkušenosti, přesto mají hodně společného. Co patří k nejčastějším projevům pasivního agresora?

• Nemá snahu domluvit se, bojkotuje vaše vstřícné kroky. A dělá to v naprostém klidu, aby vás rozčílil.
• Záměrně chodí pozdě na sjednané schůzky, pokaždé se na něco vymluví a potěší ho, když vás vyvede z míry.
• Na vaše otázky odpovídá buď rovněž otázkou, nebo převede řeč mistrně jinam, aby nemusel odpovídat. Dosahuje v tom často vynikajících výsledků.
• Když stojíte o komunikaci, stáhne se do sebe a nevyhoví. Pokud začnete mluvit, skáče do řeči, nenechá vás doříci větu, takže rozhovor tak jako tak není možný. Jakmile mu to vytknete, urazí se.
• Jeho vtipy bývají často dvojsmyslné se skrytou snahou vám elegantně ublížit. Jestliže na to upozorníte, dotkne se ho to, úmysl ponížit vás samozřejmě popře a vás označí za viníka celé situace.

Oč vlastně jde? A jak zvládnout pasivního agresora?

Pasivní agresor je zdatný manipulátor. Nejde do otevřeného střetu nebo konstruktivního dialogu, protože by nemusel dosáhnout svého, a navíc by odkryl své slabiny. Samozřejmě, že není pořád v pohodě, i on trpí nejistotou a tenzí, ale jakmile to jde, vyprovokuje vás, a tím se nepříjemných pocitů zbaví. To mu bohužel nevydrží dlouho.

Jak na to?

Vyjít s pasivním agresorem není jednoduché. Pokud se vám podaří poznat mechanismus, který používá, je snazší se bránit. V první řadě je důležité nenechat se vyprovokovat, nehrát jeho hry, stát si asertivně za svým, nevhodné, uštěpačné poznámky ignorovat. Ovšem je to běh na dlouhou trať. Komplikace lze očekávat v případě, že se jedná o vašeho nadřízeného nebo člověka v rodině, na kterém vám záleží. Snaha domluvit se vychází naprázdno. Je nutné respektovat, že pasivní agresor takto jedná, a nebrat to osobně. Zároveň je dobré uvědomit si, že každý člověk má své dobré stránky. To platí i pro pasivního agresora.

Nebrat si agresorovy výpady osobně ale nestačí. Je nutné zapracovat na tom, abychom byli asertivní a nenechali se do hádky vtáhnout. Držet si odstup můžeme třeba tím, když si představíme, že jsme ve velké, průhledné bublině, která nás od pasivního agresora odděluje a chrání. Někdy pomáhá odpoutat pozornost od tématu. Stačí říci dvě, tři věty, které s tématem vůbec nijak nesouvisí a působí nelogicky. Pasivního agresora to vyvede z míry, protože přemýšlí, jak zareagovat. Zrovna tak je dobré změnit situaci. Udělat něco, co vůbec nečeká, a nijak to nekomentovat. Pasivného agresora to opět znejistí a ztratí půdu pod nohama. Pokud by nic z toho dlouhodobě nezabíralo, pak je ve hře ještě možnost navštívit rodinnou poradnu nebo psychologa, jedná-li se například o vašeho partnera. Ideální by bylo v páru, ale to asi pasivní agresor odmítne. Každopádně zapracovat na sobě je vždycky dobré, a pokud máme co do činění s takovouto osobou, určitě nám pomůže, když pod vedením psychologa sami sebe poznáme lépe, zvedneme si sebevědomí, sebeúctu a zároveň získáme nadhled a tolik potřebný odstup.