Jak poznat Nízký Jeseník | tipy

Nízký Jeseník nedosahuje výšky skutečných hor, vlní se od šesti set do osmi set metrů nad mořem (nejvyšší Slunečná – na snímku – je 800 metrů nad mořem.) Krajem prochází evropské rozvodí Odra – Dunaj).

Některá jeho místa jsou turisty málo navštěvována – ke škodě obou stran. Velkou část Nízkého Jeseníku tvořily Sudety. Po válce bylo německé obyvatelstvo „odsunuto“, kraj zabydleli přistěhovalci ze všech koutů. V důsledku toho v některých městech Nízkého Jeseníku neexistuje místní folklór. Kraj je drsný, chladný. (Na snímku Moravský Beroun.)

Nízký Jeseník je krajinně velice rozmanitý. Městečka jsou od sebe většinou oddělena kopcem nebo návrším, jejichž překonáním se ráz krajiny vždy změní. Jsou místa s výhledem na Hrubý Jeseník a Praděd (na snímku), ale jinde obzor lemují Beskydy.

Mnoho dnešních nenápadných obcí (městeček) dříve bývalo významnými městy. Svědectví o bývalé slávě dokládají mimo jiné i mohutné církevní stavby, které svou výstavností neodpovídají dnešní velikosti a významu obce (například barokní kostel v Jívové, kostel v Budišově - na snímku). Stojí za prohlídku.

Krajina v okolí Bruntálu vznikla sopečnou činností. Vyhaslé sopky jsou zmapované a turisté je mohou navštívit: Velký a Malý Roudný, Červená hora (s vysílačem a meteorologickou stanicí), Venušina sopka a Uhlířský vrch nad Bruntálem (s velice pěknou lipovou alejí, novodobou křížovou cestou a do kraje viditelným kostelem). Ze všech sopek jsou krásné výhledy.

Krajinu Nízkého Jeseníku mají rádi motorkáři – je dostatečně členitá a silnice se často velmi kroutí. Nejatraktivnější je samozřejmě cesta ze Šternberka (na snímku) do Moravského Berouna (trať „Ecce homo“).

Cyklistika v Nízkém Jeseníku vyžaduje fyzičku nebo dobře zpřevodované kolo. Těžko se zde najde úsek, který by vedl po rovině. Cyklostezky jsou značené, ale častokrát vedou téměř „crossovými“ úseky.

Nízký Jeseník je ideální pro pěší turistiku. Je dobré vybavit se mapou (a umět z ní číst), protože turistické značení je v některých místech zanedbané. Značnou plochu kraje zabírá vojenský újezd Libavá. Je čím dál víc otevírán veřejnosti, stojí za návštěvu – na civily působí jako „země nikoho“.

Je třeba počítat s tím, že je Nízký Jeseník pasteveckým krajem. Po celý rok (místy i v zimě) jsou na jeho stráních stáda krav. Někdy je dost obtížné prokličkovat mezi ohradníky. Zdejší krávy nejsou líná a netečná zvířata jako v nížinách. Jsou většinou masných plemen, na pastvině zůstávají i přes noc – a jsou rychlé! A v některých stádech jsou pouze býčci...

Nízkým Jeseníkem prochází železniční trať z Olomouce do Ostravy-Svinova. Samotná jízda po ní je krásným zážitkem. Po průjezdu stanicí Hlubočky si cestující připadá jako na výletě. Vláček se prodírá skalními průseky, trať kopíruje tok dravé Bystřičky. Rychlíkové spojení s Olomoucí a Ostravou je v obou směrech co dvě hodiny, takže je možno vystoupit, přejít hezkou turistickou cestou do jiné stanice a pokračovat nebo se vrátit.

Zimní dovolená v Nízkém Jeseníku je ideální pro méně zdatné lyžaře, například pro rodiny s malými dětmi. Skoro v každém městečku je malá sjezdovka. Ceny celodenních jízdenek jsou téměř neuvěřitelné. Běžecké terény jsou sice lákavé, ale bohužel málokde jsou skútrem vyjeté dráhy (většinou jen běžkyři prošlápnuté stopy).

Ve všech městech a městečkách fungují informační centra, která turistům poskytnou informace o možnostech ubytování, stravování a zajímavostech kraje.