Jak poznat Česko-saské Švýcarsko | tipy
Jak poznat Česko-saské Švýcarsko | tipy. Oblast Česko-saského Švýcarska je unikátní lokalita, která je navštěvována turisty a milovníky přírodních krás už od 19. století. Atributem oblasti je přírodní útvar Pravčická brána, nejznámější centrum je obec Hřensko, spádovou metropolí je město Děčín. Česko-saské Švýcarsko je velmi vhodným místem pro rodinnou dovolenou, na jaře a na podzim zde čerpají síly i aktivní senioři. Jak poznat Česko-saské Švýcarsko? Přinášíme několik užitečných tipů.
Co je potřeba
mapa Česko-saského Švýcarska
turistické vybavení
Oblast Česko-saského Švýcarska se nachází na severozápadě republiky, a jak z označení vyplývá, jedná se o příhraniční lokalitu. Národní park (od roku 2000, jeden ze čtyř českých NP) České Švýcarsko volně přechází do německé části – Saského Švýcarska. Masiv Česko-saského Švýcarska se strmě zvedá od Labe, které se na tvorbě bizarní krajiny podílelo. Česko-saským Švýcarskem se nazývá krajina po obou březích Labe mezi českým Děčínem a německou (saskou) Pirnou.
Do Česko-saského Švýcarska se dostaneme snadno po silnici i vlakem. Od Prahy je autem pohodlná cesta po D8 do Litoměřic, dále do Ústí nad Labem a po E442 do Děčína, nebo od Liberce po státní silnici E442 do Děčína. Z Děčína podél Labe po staré výpadovce ke státní hranici (dálnice uvolnila provoz) do Hřenska. Při cestování rychlíkem je pro turisty konečná stanice Děčín. Před vlakovým nádražím jsou stanice autobusu do Hřenska a do dalších center (Mezní Louka, Mezná, Jetřichovice).
Při hledání místa ubytování se musíme řídit aktivitou, kterou chceme provozovat, a dále také tím, jestli budeme mít k dispozici vlastní auto nebo se hodláme přemisťovat veřejnými prostředky. Ubytovat se v některém z hotelů v Hřensku je vhodné pro motoristy nebo cyklisty. Pro pěší turistiku není samotné Hřensko výhodně položené, turisté musejí denně zdolávat poměrně dlouhé nástupové cesty. Také ceny v hotelech v Hřensku nejsou pro české turisty „příliš atraktivní“. Četným případným zájemcům o ubytování v Hřensku také vadí nevzhledné stánky německy hovořících asijských prodejců, které lemují celé hřenecké nábřeží a které nabízejí podřadné a nevkusné zboží.
Výhodnější ubytování – z hlediska lokality i ceny – je možno najít například v Mezné (obec přímo v národním parku na cestě ze soutěsek na Pravčickou bránu) nebo v Jetřichovicích. Zejména Jetřichovice nabízejí kromě ubytování (hotely, penziony, privaty) i další služby – malé restaurace, dobře zásobený obchod, půjčovnu kol, autobusové spojení do Hřenska, Děčína a České Kamenice.
Symbolem Českého Švýcarska je mohutný a do daleka viditelný přírodní skalní útvar Pravčická brána. Pěknou a nenáročnou túru k ní je možno podniknout z Mezní Louky (zastávka autobusu nebo velké placené parkoviště). Červená značka vede půvabnými partiemi s četnými výhledy jednak na skalní útvary vpravo, jednak do plastické krajiny vlevo. Úseky s krátkými výstupy jsou dobře zajištěny, takže cestu mohou podniknout i rodiny s dětmi nebo méně zdatní turisté. Na Pravčickou bránu to je šest kilometrů. Na skalní oblouk Brány už není umožněn přístup a prohlídka horních partií se samotným útvarem je zpoplatněn. Od dubna do října lze skalní město na Pravčické bráně navštívit denně, v listopadu od pátku do neděle. Od Pravčické brány se sejde na silnici mezi Hřenskem a Mezní Loukou (stanice autobusu).
Další atrakcí Českého Švýcarska jsou projížďky lodičkami v soutěskách řeky Kamenice. Plavba má dva úseky. K přístavišti prvního úseku (Edmundova soutěska) se turisté dostanou z Hřenska po romantické a dobře udržované cestě. Z konečné lze dojít na rozcestí pod obcí Mezná, nebo do přístaviště loděk v Divoké soutěsce. Od konečné Divoké soutěsky lze pohodlně dojít do střediska Mezní Louka (autobus, parkoviště). Plavbu romantickými partiemi doplňují převozníci obvyklými „vtipnými“ průpovídkami, ale na druhou stranu je z jejich strany patrný zájem o turisty.
Původně měla plavba tři úseky. Až do druhé světové války byli turisté dopravováni až k tak zvanému Dolskému mlýnu. Odtamtud byly loďky sváženy dolů koňskými potahy. Plavba nebyla obnovena. Dolský mlýn, kam lze podniknout další výlet, zná asi každý člověk v republice. V roce 1952 zde byly natáčeny scény do filmu Pyšná princezna (Alena Vránová, pracující Krasomila na útěku, si pomoučí tvářičku, aby ji zbrojnoši nepoznali). Mlýn je v současné době ve stadiu rozvalin.
Pobyt v Česko-saském Švýcarsku zpestří výlet do saské části lokality. Z Mezní Louky (a Hřenska) jezdí speciální červené německé autobusy do německého Bad Schandau. V autobusech lze platit korunami, ovšem německou (nedotovanou) taxu. Ti, kteří toho moc nenachodí, si mohou prohlédnout pěkné polabské lázeňské město, jehož obrovskou atrakcí je prosklený secesní výtah z roku 1904, který vyváží na náhorní plošinu ve výšce skoro 50 metrů (unikátní technickou památku znají cestující vlakem do Drážďan).
Z Bad Schandau ale lze podniknout i velmi pěkný turistický výlet. Pěšky nebo výletní tramvají k vodopádům (Wasserfall) na řece Křinici (Kirnitz). Od nich po značené cestě ke skalnímu útvaru Kravín (Kuhstall) a dále skalním městem s výhledy na rozsáhlou oblast Saského Švýcarska do městečka Schmilka, odkud jsou asi jen dav kilometry do Hřenska. Cesta z Bad Schandau do Hřenska čítá asi 25 kilometrů a vydat na ni by se měli spíše zdatnější turisté (některé úseky jsou náročnější). Výlet ovšem patří k nezapomenutelným.
Při dovolené v Českém Švýcarsku nelze opominout statutární město Děčín. Veřejnosti je Děčín bohužel znám spíše z povodňových zpravodajství (ovšem například most, z něhož televizní štáby rády snímají stav živelní pohromy, slouží milencům k zavěšení symbolického zámku a vhození klíčů do Labe). Statutární město Děčín ale nabízí víc než stoupající hladinu ničící řeky.
Nejníže položené české město Děčín překvapuje svou úhledností. Kromě prohlídky města (Pastýřská stěna, výstavné Podmokly, skromná zoo, historické budovy ve středu města) skutečně nadchne současná úprava zámeckého areálu, který odjakživa sloužil armádě a který v novodobé historii zničila zde sídlící sovětská vojska. I ti, kteří nemají zájem o historické expozice, mohou strávit v zahradách (osázených vonnými květinami a bylinami) velmi příjemné chvíle.
Další kuriozitou kraje je labský přívoz v Dolním Žlebu. I kdyby turisté nezažili nic jiného než přejet Labe přívozem, dát si zmrzlinu a jet nazpět, stojí to za to. Cena za cestu kuriózním plavidlem je spíše symbolická. Přívozu využívají i cykloturisté, kteří se chtějí dostat na cyklostezku vedoucí z Děčína do Bad Schandau.
Pro spíše pasívní turisty je určena nabídka výletní plavby po Labi z Děčína do Drážďan. Po cestě romantickým kaňonem Labe vidí turisté Bad Schandau, monumentální hrad Konigstein, proplují historickým městem Pirnou, pod zámkem Pilnitz. Plavba končí v Drážďanech, které si mohou účastníci plavby prohlédnout. Na lodi je podáváno jídlo a při zpáteční cestě zajištěna zábava.
Region Česko-saského Švýcarska žije turismem už více než sto let. A protože jeho správci zajistili od samého počátku rozvoje turistiky (19. století) rovněž důslednou ochranu, patří kraj ke vzácně zachovalým lokalitám. Návštěvník odjíždí obohacen. Lokalitu lze navštívit i v pozdním podzimu, některé destinace (Jetřichov) nabízejí i zimní rekreaci.
Diskuze k článku