Jak na zásadotvornou stravu | Jaké jsou výhody zásadotvorné stravy

Potraviny se dělí na zásadotvorné, kyselinotvorné a neutrální. Zásadotvorné (a případně neutrální) potraviny by měly tvořit převážnou část našeho jídelníčku, jelikož i lidská krev by si měla udržet mírně zásadité pH, nicméně existují také potraviny kyselinotvorné a neutrální, bez kterých by se naše strava nejspíše neobešla.

Pokud ve Vašem jídelníčku převažují potraviny kyselinotvorné, Váš organismus může být překyselený, což poznáte podle následujících příznaků: trpíte bolestmi hlavy a celkovou únavou, býváte podráždění, může Vás také pálit žáha, vlasy jsou suché a lámou se, pokožka hlavy má tendence ke tvorbě lupů, pokožka je bledá, nehty lámavé a roztřepené, jazyk může být potažen bílým povlakem a může se objevit zápach z úst, dále také ekzémy, nadváha či hormonální problémy. Kyselé prostředí může vést i k vážnějším zdravotním problémům, např. osteoporóze, onemocnění ledvin či srdce, rakovině atd.

Jaké jsou tedy výhody konzumace zásadotvorné stravy?

Jednak se zbavíte a předejdete překyselení organismu, navíc tento jídelníček můžete dodržovat dlouhodobě i celoživotně, jelikož určité potraviny striktně nezakazuje, pouze musí dojít k jejich omezení. Je také vědecky dokázáno, že konzumace převážně zásadotvorné stravy je pro organismus příznivá. Navíc Vám zásadotvorný jídelníček může pomoci zhubnout a výslednou hmotnost si udržet. Pokud je v lidském těle nastolena rovnováha pH, dojde také ke zlepšení zdravotního stavu a obranyschopnosti organismu. Této rovnováhy by mělo být dosaženo konzumací v poměru 80 % zásadotvorných potravin ku 20 % kyselinotvorných potravin.

A jak se potraviny vlastně dělí?

Pozor na mylné představy o kyselých a kyselinotvorných potravinách. Např. citron je kyselý, ale později se při trávení změní na zásadu, je tudíž zásadotvorný.

Jelikož každý zdroj uvádí jiné rozdělení potravin, obecně lze říci, že mezi kyselinotvorné potraviny patří zejména maso, uzeniny, margaríny, vejce, mléko a mléčné výrobky (pasterizované), cukr, umělá sladidla, sladkosti a nápoje, slané pochutiny, ořechy (mimo mandlí a kaštanů), obiloviny (hlavně bílá mouka), rýže (zejména bílá loupaná), některé luštěniny (čočka, některé druhy fazolí, občas uváděn i hrách), káva, alkohol, černý čaj, rebarbora, sterilizovaná rajčata, brambory, obecně ovoce konzumované v příliš velkém množství, lihový ocet, konzervované potraviny.

Neutrálními potravinami jsou pak rostlinné oleje, čerstvý včelí med, nepasterizované mléčné výrobky v malém množství, celozrnné pečivo, kozí mléko a výrobky z něj, divoká rýže, dýňová a slunečnicová semínka, jáhly.

Mezi zásadotvorné potraviny patří zejména ovoce a zelenina (hlavně pak citrony, melouny, grepy, chřest, cibule, petržel, brokolice, česnek aj.), ovocné a zeleninové šťávy, mléčně kvašená zelenina (pickles), houby, naklíčená semínka, mandle, bylinné a zelené čaje, sója, bílé fazole, olivový olej, stévie, zvěřina a ryby, mořské řasy, koření a bylinky.