Tipy a rady babiček: jiné regiony, jiné zvyky v pečení a vaření

Babičky velice často jsou zdrojem těchto rad a pouze některé z nich jsou i dnes zapsány. Proto je velice důležité je dále sdílet do moderní doby, podobně jako Průvodce hazardními hrami ukazuje inovace i dnes inspirované starou dobrou herní klasikou. Podívejme se na některé tyto rady našich babiček z mnoha regionů republiky.

Rady českých babiček: herbáře

Zajímavou a pravděpodobně méně známou historii je to, že herbáře mají své původní kořeny právě na území Čech. Zde vyšel pravděpodobně první herbář v 16. století, který zde vydal italský lékař a bylinkář, Pietro Andrea Mattioli. Možná právě odtud pramení velice dobrá dostupnost herbářů v České republice a zvyky, které se předávaly z generace na generaci díky tomu zde existuje nejen silný vztah k rostlinnému léčitelství, ale také použití bylinek v mnoha tradičních receptech. 

Takzvané babské rady se dnes využívají pro léčbu různých neduhů od chřipky, přes kožní problémy až po například podpůrnou léčbu plicních onemocnění. Tak to se u nás využívají často dostupné bylinky jako jsou například:

• Nachlazení
  Heřmánek pravý, Šalvěj, Lípa, Mateřídouška, Jitrocel 
• Zažívací potíže
  Anýz, Kmín, Heřmánek, Kopr, Fenykl, Řebříček 
• Plicní onemocnění
  Černý bez, Jitrocel, Lékořice, Divizna 
• Kožní problémy
  Měsíček, Pampeliška, Svízel, Podběl, Řepík 
• Bolesti hlavy
  Andělika lékařská, Vrbová kůra, Kopretina, Rakytník 
• Spánek
  Meduňka, Kozlík, Chmel, Levandule, Třezalka 
• Deprese a úzkost
  Mučenka, Meduňka, Třezalka

Koření a bylinky používané na Moravě

Morava je regionem plným chutí, tradiční kultury, zvyků a folklóru, které mezi sebou mají malé a přesto zajímavé rozdíly. Zatímco na Severní Moravě je možné objevovat hodně chutí inspirovaných chmelem a divokou zvěřinou, na jihu Moravy se chutě točí také díky výrazně vyšším teplotám a jiné úrodě kolem vína, sladkého ovoce a tradičních výrobků, jako jsou například znojemské okurky. Severomoravské recepty naopak často disponovaly šípky, kopřivami a houbami díky své unikátní zpravidla horské oblasti. 

Přesto se zde najdou společné faktory v použití bylinek a koření, které vnímáme dodnes, například ve všeobecně oblíbených receptech na den Sv. Martina nebo velikonočních tradicích. Použití šípků v omáčkách, džemech, ale také čajích se dochovalo dodnes, kopřivy v nádivkách, polévkách a slaném pečení jsou oblíbeným doplněním jarní tabule. Dále se velice často využívají švestky, které se tradičně pěstovaly právě na Moravě a to jak v pečení, tak jako omáčka k masu. Kyselé zelí nesmí chybět v žádné moravské ani české kuchyně a to jak v polévkách, tak masu.

České a slezské receptury

Slezsko je zajímavou částí České republiky, kde se pojí hned několik kultur na základě historických pohybů obyvatel – a to jak Čechů, tak Poláků, ale také Němců. Také díky tomu mnohé receptury kombinují použití těchto chutí od koláčů až po bramborové šišky a masové pokrmy. Mák má zde velice oblíbené použití od kolářů až po makovce, dále také skořice, která se zde velice hojně používá ve slaných i sladkých receptech od žemlovky po královské Slezské nebe. 

Mnoho unikátních specialit, které jsou dnes nedílnou součástí české kuchyně, je možné najít také na území Čech. V Čechách se velice často vařilo z piva a zejména poté brambor, povidel a tvarohu. Typické jsou zde také voňavé perníčky, které mají nejsilnější tradici na Pardubicku nebo kyselo, které je propletené celou českou kulturou, od zelných placek po knedlo vepřo zelo. Recepty jsou doplněné o celou řadu aromatického koření, jako jsou kmín, česnek, jalovec nebo nové koření.