1

V první řadě je důležité vnímat svého potomka jako jedinečnou osobnost. Neznamená to dovolit mu automaticky vše, co si zamane, ale přihlédnout k tomu, že má jinou povahu než my, reaguje po svém a svůj obraz světa si rovněž vytváří podle svého.

Nesrovnávejte dítě s jeho vrstevníky, připadá-li vám, že jsou v něčem úspěšnější. Pokud váš syn není sportovně založený, nenuťte ho, aby chodil na lyžování jen proto, že se tomu věnují sousedovic děti a baví je to. Rozvíjejte to, co umí, nenásilně a přirozeně.

2

Nikdy nekritizujte jeho schopnosti ani vzhled. Můžete tím zadělat na komplexy méněcennosti, které nemají se zdravým sebevědomím nic společného a člověk se jich jen velmi těžko zbavuje.

Příliš okatá, nápadná a přehnaná pochvala je rovněž na škodu. Dítě pojme podezření, že ho chcete pouze povzbudit a že ve skutečnosti nejste s jeho výsledky příliš spokojení.

Extrémní přísnost se rozhodně nevyplácí. Někteří rodiče jsou zastánci takzvané „tvrdé výchovy“. Podle nich je dítě sebevědomé jen tehdy, když něčeho v životě dosáhne a aby něčeho dosáhlo, je nutné zatnout zuby a navštěvovat při škole nejrůznější kroužky a kurzy. Tento přístup ale nenese záruku, že dítě dělá, co ho opravdu baví.

3

Ideální je, když reagujeme na dětské úspěchy a neúspěchy přiměřeně. Za neúspěchy ho netrestáme a dobré výsledky pochválíme, ale jedno ani druhé zbytečně nezveličujeme. Nejlepší je být mu dobrým vzorem, protože potomek se nejvíce učí tím, že pozoruje našeho chování. Jestliže propadáme skepsi, na vše nadáváme a nevěříme si, těžko očekávat, že naše dítě bude veselé, optimistické a sebevědomé. Zrovna tak si dávejme pozor, zda jsme přátelští a otevření k ostatním, aby se syn či dcera naučili navazovat zdravé mezilidské vztahy. Ty jsou pro jeho sebeúctu a zdravé sebepojetí velmi důležité.

Do výchovy nepatří ani citové vydírání, manipulace, výhružky, zastrašování a nedůslednost. Pokud se dítě nemůže spolehnout na to, co rodiče řeknou, vede to k úzkostem a obavám. Proto by rodiče měli vždy zvážit, co řeknou a udělají, protože nic nelze vrátit zpět.

Znevažovat dítě, že je bázlivější než ostatní, nebo ho dokonce zesměšňovat, je naprosto nepřijatelné, chceme-li vychovat psychicky odolného jedince.

4

Bezpodmínečná láska, důvěra a podpora, to jsou základní pilíře, které bychom měli dítěti dopřát, aby v době dospívání a dospělosti mohlo spoléhat nejen na rodiče, ale především samo na sebe. S tím jde ruku v ruce i sebeláska. Příliš kritizované dítě se samo nemá rádo, a to nabourává jeho snahu chovat se sebevědomě v přítomnosti ostatních.

Tipy
  • Dítě povzbuzujte úměrně jeho věku.
  • Motivujte ho přiměřeně, jinak ztratí zájem.
  • Vystihněte jeho silné stránky a ty přirozeně podporujte.
  • Vyhýbejte se srovnávání, nikdy z něj nevzejde nic dobrého.
  • Nebuďte na dítě příliš přísní, ale ani extrémně ochranitelští.
Autorská práva ZDE

Hodnocení

Vaše hodnocení: Žádné
0
Zatím nehodnoceno