Jak vybrat dobrého automechanika | rady
Jak vybrat dobrého automechanika | rady. Pokud máte vozidlo, tak vám jistě již mnohokrát problesklo hlavou, že by bylo dobré mít i automechanika. Ten kdo automechanika nemá, tak je odkázán na různé autoservisy, jedná se ovšem o nevhodné řešení, jelikož zaplatíme zbytečně mnoho peněz, za opravy i prohlídky, a navíc je čekací doba na opravy mnohdy velmi dlouhá. Ideálním řešením je nalezení dobrého automechanika, jak ho vybrat?
Diskuze k článku
Přidat komentář
Podle mě celkem užitečné tipy. Já mám v tomto ohledu celkem štěstí, protože jeden můj dobrý známý je automechanik a vždy když mám s autem nějaký problém, tak se mi na to podívá a případně mi poradí jak by bylo nejlepší problém řešit. Například naposledy jsem měl problém s turbodmychadlem. Podíval se na to a sdělil mi že nejlepším řešením by byl asi repas turba. Naštěstí mě to ani tolik nestálo a teď můžu bez problému jezdit dál. :-)
svata pravda ten koment prede mnou
Hledal jsem, jak lidé volí svého automechanika a vyskočil mi tento článek. Nechci být jízlivý, ale řídit se tímto šesterem je hodně zavádějící.
Vezmu-li to bod po bodu, vlastně nemůžu s mnoha argumenty souhlasit a sám mechanika na to, co nezvládnu hledám dle jiných kritérií.
Bod 1. Například od specialisty na opravy vstřikovacích jednotek, nebo kardanových hřídelů nepotřebuji aby uměl přezouvat pneumatiky. Sice můžu někoho urazit, ale přezout gumy dnes umí pomalu cvičená opice. Zajištění technických kontrol by při přijatelném stavu vozidla měl bez problémů absolvovat třeba jeho provozovatel, či majitel. Když je auto v pořádku, není proč by to měl za peníze dělat automechanik.
Bod 2. Nikdy si nevybírejte automechanika mladého. Nevím, co to má být za argument. Mladý, nebo starý. Jestli mladý, šikovný a naškolený, nebo starý, slepý a přitroublý...? Věk je asi ukradený, to nic nevypovídá o kvalitách mechanika. Proč? Jednoduše, když se nikdo nenaučí používat třeba ani momentový klíč, protože je to ta drahá věc, co má přeci v roztřesené paži, tak mu věk moc nepomůže. To samé platí o přípravcích pro jednotlivá auta, systémy, atd. Než jsem si začal auta opravovat sám, tak jsem tolikrát měl sto chutí ty zašmírovaný hlupce nakopat. Když tím třicet let starým šroubovákem odřeli lištu při sundavání tapecírungů na dveřích, protože neví postup, jak se to má dělat. Nenáviděl jsem, když jsem si ze servisu vezl auto a lepil mi volant olejem. Věk je nepodstatný, v dnešní době je podstatná, ač se to nezdá, teorie, nikoliv praxe. Praxe je proto aby si člověk nečísl ruku o plech, neodřel kolíky a byl třikrát rychlejší než amatér, ale když člověk nebude číst technologické postupy, manuály, fóra, reagovat na novinky, kupovat si prvotřídní nářadí a přípravky, tak vlastně jen okrádá zákazníka.
Bod 3. S tím se dá souhlasit, pokud člověk nejezdí tedy po Evropě a tahat na plaťáku něco přes půl kraje se prostě nevyplatí, zaplatí si autorizovaný servis.
Bod 4. Když na neznačkových dílech je padesát a někdy i více procent, na značkových je také, byť menší, marže, tak je to vlastně úplně jinak. Asi bych se ptal, kolik by případně chtěl mechanik za hodinu, když by dělal z dílů, co mu koupím já? Žádný do toho nepůjde. Další je, že skoro žádný mechanik nechce, aby u něj nikdo seděl a koukal, jak ty hodiny využívá, jak se třeba pachtí, nebo právě nepoužívá výrobcem doporučené nástroje. A tím se zpět dostávám k tomu, že vlastně není podstatou umět všechny úkony a všechny značky. Už jen proto, že servisní přípravky třeba na středění spojky, nebo časování ventilů rozhodně nejsou universální a nestojí pět korun. Takže když si koupí člověk jedno a neumí si půjčit jiné, proč by měl dělat celé spektrum aut. Znám chlápka, co dělá generálky jediného motoru od Mercedes Benz. Díky tomu, že těch motorů udělal stovky, stovky jich z těch aut vymontoval a zpět namontoval, má na to nástroje, tak prostě nemá konkurenta. Proč by měl dělat pneumatiky, když ten motor po opravě stojí od třiceti víc?
Bod 5. S časem se dá souhlasit, ale s pomocníky moc nesouhlasím. Když člověk dělá sám a takzvaně nastavuje ksich, tak to má své, zaměstnanci většinou nemají takovou motivaci držet zákazníky jako majitel. Ale o čase to celé je. Je to i o flexibilitě. Některé stroje, zemědělská technika, kamiony se, když to jde opravují na místě, kam dojely, když to jde, jsou díly, tak oprava může být velmi rychlá i na místě poruchy. Osobně si myslím, že to sice je pakárna dělat na cestě, ale nic nemožného. Chce to zas a znovu dobře zvládnutou teorii a profesionální nářadí.
Bod 6. Reference. To je velmi ošemetná věc. Jak paní v letech pozná, zda ten pan mechanik s vodní pumpou vyměnil i řemen? Oni lidé říkají... V hospodě tomu rozumí každý a on by Vás ten, či onen neokradl. Jak poznáte spojku No Name od Sachs, když jí zase nebudete měnit Vy? Jo někdy se dá na reference spolehnout, ale já koukám na jiné věci. V pořadí: "inteligence, momentový klíč, čistá dílna, všechny vrácené náhradní díly, přesný popis závady, návrh alternativ opravy a hlavně dodržení termínu. Když vím, že dotyčný umí pracovat s měřidly, že je používá, že má šroubováky značkové a ne asijské, že má zaplacený software s návody, tak to je víc než jestli je starý a "zkušený". Taky si cením, že když to posere, tak to přizná a řeší. Protože nikdo nemůže vědět všechno a hned. Taky když se něco rozbije, tak se to povětšinou dá opravit. Sice to možná není rentabilní, ale to už není otázka diskuse.
Kdysi, když jsem se jen vozil jsem slyšel od dvou mladíčků z autorizovaného servisu Mercedes-Benz, že nebudou opravovat náš starý Brémer, protože to nemá počítač. A že tam kde jiní končí, tam oni začínají. Už tehdy jsem věděl že je to opačně, tam kde oni neví nastoupí počítač. Ale není to věkem, je to přístupem...
svata pravda.