Jak vařit špenát | rady
Jak vařit špenát | rady. Nejprve byl jen listový špenát od zahradníka. Pak zase pouze zmrazené kostky špenátového protlaku ze „sámošky“. V současné době si kuchaři mohou vybrat, zda pro přípravu špenátových specialit vyberou špenát listový nebo zmrazený. A vy víte, jak správně špenát vařit?
Zjistěte si o špenátu více. Že špenát není žádnou novinkou v české (rakousko-uherské) kuchyni dokazují recepty Dobromily Rettigové. Špenát byl považován jednak za zeleninu chutnou, ale navíc i sytou, takže byl doporučován k přípravě postních (bezmasých jídel). Špenátu se věnuje i oddíl v populární klasické kuchařské knize Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. Špenát má typickou mírně nahořklou chuť. Protože jej zahradníci obvykle seli jako meziplodinu, býval špenát až do doby rozšíření průmyslového mražení zeleninou sezonní (brzy zjara z podzimní setby, nebo zkraje podzimu po letní sklizni).
Zkuste listový špenát. Neprohloupíte. V české kuchyni se špenát obvykle používal vařený a pak jemně rozsekaný (rozemletý nebo propasírovaný přes síto). Hospodyňky špenát kupovaly buď v tržnici nebo přímo v zahradnictví, protože chtěly jen špenát mladý, čerstvý a nepovadlý. Za éry socialismu byl listový špenát téměř neznámým pojmem – k dostání byl pouze mražený špenátový protlak. Od 90. let je listový špenát v Česku znovu k mání (i když ne všude). Ve známost vešla i jídla, v nichž se listový špenát používá.
Při nákupu listového špenátu se držíme zkušeností prababiček – špenát by měl být mladý, světlý a křehký. Jestliže ho chceme připravovat jako dušenou přílohu (nebo samostatné jídlo), počítáme s tím, že se svaří o více než polovinu. Pro čtyřčlennou rodinu potřebujeme alespoň kilogram listového špenátu. Doma špenát zbavíme tužších částí řapíků a důkladně jej opereme. Listový špenát vaříme ve větším množství osolené vody (aby nezhnědl), ale jen krátce (několikrát „překulit“ varem). Pak postupujeme podle konkrétního předpisu.
Při nákupu mraženého špenátu počítáme na osobu asi 200 gramů protlaku (prodává se v různé gramáži). Je vyzkoušeno, že čím je špenátový protlak levnější, tím víc obsahuje vody na úkor špenátu. Mražený špenátový protlak může někdy obsahovat i další ingredience (například smetanu). Máme-li možnost volby, je asi rozumnější kupovat špenátový protlak „čistý“ - snížíme riziko, že polotovar obsahuje přísady, které nechceme jíst. Mražený špenát už nevaříme, jen necháme lehce „povolit“ a pak upravujeme podle receptu.
Špenát (listový nebo protlak) nejčastěji připravujeme dušený na cibuli, zahuštěný bešamelem, jíškou, moukou nebo strouhankou, dochucený solí, mletým pepřem, česnekem a někdy také muškátem. Do špenátu přidáváme mléko (smetanu), vajíčko, anebo i obojí. Podáváme s brambory, s bramborovým či houskovým knedlíkem, a to buď samotný nebo k pečenému, dušenému nebo uzenému masu. Někde je zvykem jíst špenát s bramborami a volským okem.
Dušený špenát používáme i jako náplň slaných palačinek, bramborových placek, slaných lívanců. Nebo ochuceným špenátem plníme pečené a vařené záviny, koláče na způsob pizzy, taštičky a pirohy. Jestliže bude následovat pečení nebo vaření, můžeme do protlakové směsi přidat syrová vejce – při tepelné úpravě náplň lépe ztuhne (je kompaktní). Špenátový protlak se rovněž používá k přípravě pečených nebo vařených nákypů: zapékané těstoviny se špenátem, svítky, jarní nádivky.
Rychlé a velmi chutné jsou polévky ze špenátu. Nejjednodušší způsob je připravit cibulovou jíšku, zalít vodou a přidat zmrazený špenát. Po provaření je možno přidat smetanu nebo vajíčko, dochutit solí, pepřem, česnekem a špetkou muškátu (nemusí být). Špenátový protlak (či listový špenát) lze také přidat i do různých zeleninových základů a pak vše rozmixovat – v takovém případě není třeba přidávat jíšku, rozmixovaná zelenina polévku dostatečně (a zdravěji) zahustí. Je zvykem špenátovou polévku podávat s osmaženou houskou, chlebovými krutony nebo se smaženým hráškem z vaječného těstíčka.
Listový špenát je velmi chutný v masových závitcích nebo v plněných masových „kapsách“. Ve starších českých kuchařkách můžeme najít recept na pouze vařené špenátové listy posypané smaženou strouhankou nebo sýrem a pokapané máslem (k novým bramborám). Listový špenát se používá ve specialitách italské, francouzské nebo i balkánské kuchyně. Vyzkoušet ho můžete i takto: https://www.jaktak.cz/jak-pripravit-spenatove-rizoto-recept.html
Z mladých čerstvých listů špenátu (syrových) se rovněž připravují saláty, a to buď ze špenátu samotného nebo s přídavkem jiné jarní zeleniny. Většinou se doplňují čerstvými sýry, v některých předpisech i se sýry z kozího mléka.
Tipy
Špenát versus děti. Není nic neobvyklého, že školní děti nechtějí jíst špenát, a to i přesto, že dokud byly v „domácí péči“, jedly jej s chutí. Potíže většinou nastanou při nástupu do dětského kolektivu – školka, školní stravování. Stačí, aby silný jedinec mezi dětmi prohlásil, že jíst špenát je „hnusné“, a děti (aby si nezadaly) začnou špenát odmítat. Zejména maminky (babičky) někdy nabudou dojmu, že je třeba do dítěte vpravit špenát stůj co stůj a uchylují se k různým fintám, jak špenát v jídle zamaskovat. Otázka zní – je třeba takto riskovat ztrátu důvěry dítěte? Velmi často postačí ignorovat náhlou změnu chuti (bez publika s patřičnou odezvou přestane děcko bavit dělat „scénky“), a nebo mu prostě špenát přestaneme dávat, aniž bychom mu ovšem připravili náhradní stravu – k obědu dostane třeba jen brambory. Obsažené látky potřebné pro zdraví dítěti pak dodáme v jiném jídle – beta-karoten například v mrkvovém salátu. Ve starším školním věku se nechuť ke špenátu obvykle sama vytratí. Nechutná-li dítěti špenát od útlého věku, prostě mu jej nedáváme. Ani dospělí přece nejedí všechno.
Diskuze k článku