Jak vařit fazole

Na trhu se objevují fazole různých barev a velikostí. Mají nejen rozdílnou cenu (ty větší bývají dražší), ale také trochu jinak chutnají. Prodávají se obvykle v půlkilogramovém balení. Protože jsou fazole levné, je výhodné mít je stále v domácích zásobách. Pro delší skladování se vyplatí přesypat je do těsnících sklenic (půl kilogramu se vejde do velké zavařovačky).

Pro všechny druhy fazolí platí, že je třeba před přípravou je namočit (ideálně například přes noc). Chceme-li fazole podávat jako hlavní pokrm, počítáme asi deset deka suchých fazolí na osobu. Po uvaření fazole nabydou na hmotnosti asi o 135 procent (na snímku je na váze původně kilogram suchých fazolí). Použijeme-li fazole do směsi se zeleninou nebo masem, postačí na porci padesát gramů (suchých).

Používat konzervované fazole je sice rychlé, ale ne příliš ekonomické. Konzerva o váze 400 gramů obsahuje jen 240 gramů fazolí a její cena je stejná jako půl kilogramu (nejlevnějších, ale dobrých) fazolí. Při srovnání s předcházejícím obrázkem vycházejí suché fazole pětkrát levněji než konzervované (i když něco bude stát energie spotřebovaná na vaření).

Všechny fazole nadýmají. Proto se doporučuje vařit je s kořením, které od nadýmání odpomáhá. Jedná se především o kmín, tymián, saturejku a majoránku. Nadýmavé účinky údajně zmírní i podávání fazolí s vejcem či s masem, což by mělo pomoci v trávení, a rovněž tato kombinace doplní pokrm o „plnohodnotné“ bílkoviny. Každopádně je třeba s tímto účinkem fazolí počítat pro volbu činnosti po jejich konzumaci (ideální je aktivní pobyt v přírodě).

Bílé fazole velmi dobře chutnají v trochu pozapomenuté podobě – zadělávané světlou jíškou a ochucené solí, octem, cukrem a tymiánem (fazole na kyselo). Podávají se obvykle s vařeným nebo sázeným vejcem. Polévka z bílých fazolí se koření česnekem, pepřem a majoránkou, zahušťuje se máslovou jíškou a není zvykem do ní přidávat uzeninu.

Červeným (respektive barevným) fazolím svědčí kombinace s cibulí, paprikou, rajčaty (protlakem), uzeninou a masem. Barevné fazole se používají na guláše (například fazolový „buřtguláš“), k přípravě různých „hispánských“ jídel (nebo variací na ně). Vaří se se saturejkou (dodá chuť všem luštěninám a snižuje nadýmání), koření se ostřeji než bílé fazole (chilli, paprika). Do polévek z barevných fazolí se přidává uzenina (klobásy) nebo maso.

Protože var je energeticky poměrně náročný (i po namočení vaříme asi hodinu, použití tlakového hrnce dobu ovšem zkrátí), je výhodné uvařit najednou větší množství fazolí a část uvařených zmrazit k pozdějšímu rychlému použití například do oblíbených, vydatných a velmi zdravých „hrstkových“ polévek (ve směsi s jinými luštěninami a obilninami). Fazole vaříme bez soli (nezměkly by). Od dřívějšího doporučení vařit je s jedlou sodou se již upustilo (soda ničí některé obsažené látky).

Uvařené fazole jsou chutnou základní surovinou pro přípravu studených salátů. Doplňujeme je vařenou kořenovou zeleninou (na způsob francouzského), sterilovanou sladkokyselou zeleninou (například červené zelí – hanácký ), sýry (saláty švýcarského typu), cibulí a karí (indický). Spojujeme olejen nebo majonézou. Z rozmixovaných fazolí s trochou oleje a koření podle chuti můžeme připravit pomazánku, která je chutná, nesmírně levná a vyhovuje různým trendům zdravého nebo alternativního stravování (vegetariáni, dělená strava, makrobiotika…).