Jak udělat rychlé, levné a jednoduché polévky | recepty

Jsou suroviny, které bychom měli doma mít vždy v zásobě. To je zejména cibule, ale také kořenová zelenina. Jsou celoročně levné a v zásuvce na zeleninu, v lednici či ve spíži vydrží dost dlouho. Tím spíš, když s nimi nakládáme rozumně. Když procházíme staré nebo profesionální recepty, zjistíme, že aby byla polévka chutná, opravdu v ní nemusí být „našlapáno“ mrkve. Polévková zelenina je v receptech uváděna v (deka)gramech. Když se tím budeme alespoň orientačně řídit, bude pak mít polévka svou vlastní chuť podle druhu. A ušetříme.

Pro čtyři porce polévky úplně postačí 100 až 150 gramů kořenové zeleniny, což je jedna maličká nebo půlka větší mrkve a řez z celerové bulvy. Naše řeči o tom, že je zelenina zdravá, někdy jen maskují pohodlnost – „Ále, co budu dělat s půlkou mrkve…“ A už ji pokrájíme celou. Vede to jen k tomu, že pak přerážíme příliš sladkou chuť polévkovým kořením, děti se šklebí, nechtějí jíst a touží po instantní „kudrnaté“ polévce, v které „nic neplave“. Kdo z nás to nepoznal?

Polévka farská

Také se jí někdy říká polévka z vaječné jíšky. Vynikající polévka vonící máslem, s jemně chutnajícími vaječnými nočky. Na 80 gramech másla (čtvrtka kostky) mírně osmažíme půl velice drobně nakrájené cibulky. Když je nažloutlá, přidáme půl jemně nastrouhané mrkve a řez jemně nastrouhaného celeru (nebo kousek petržele či pastináku). Necháme zpěnit. Zeleninu zasypeme dvěma lžícemi hladké mouky a za stálého míchání upražíme zlatou voňavou jíšku.

Do jíšky rozklepneme dvě vajíčka a za stálého míchání směs upražíme do opravdu tuhé hrudkovité konzistence. Pak přilijeme 1200 ml vody a přivedeme k varu, přičemž usilovně mícháme, aby se vaječná jíška odvařila ode dna. Polévku částečně zahustí, z nerozvařených „žmolků“ zůstanou vynikající nočky. Dochutíme solí a velice malým množstvím mletého pepře. Když máme polévkové bylinky, přidáme jich naopak notnou hrst: petrželka, libeček, pažitka. Mohou být i sušené.

Polévka špeková

K té nepotřebujeme žádnou zeleninu, stačí jen kousek uzeného špeku (třeba i kůže), cibule, kmín. Na zavářku jedno či dvě vejce a krupice. Tato polévka je specifická, ale velice chutná. Voní špekem, kmínem a její plnou chuť doplňují měkké nočky s hrubší strukturou použité krupice. Pojmenování špeková nezní moc lákavě, a tak ji můžeme pokřtít po svém.

Asi 10 deka obyčejného uzeného špeku (včetně kůže) nakrájíme na tenké plátky a dáme rozpouštět do suchého hrnce. Když špek pustí trochu tuku, přidáme jednu pokrájenou cibuli a spolu se špekem ji lehce osmažíme (do sklovita až zlatava). Přidáme lžičku celého kmínu, necháme jej chvilku pražit a pak zalijeme půl litrem vody. Přivedeme k varu, snížíme teplotu a pod pokličkou 15 minut vaříme.

Pak vývar přecedíme a tlakem lžíce na síto se snažíme propasírovat trochu vařeného špeku, cibule a kmínu. Vrátíme na plotnu, doplníme na požadované množství (na asi 1200 ml; vodu lijeme přes pasírovací síto, aby se do polévky vyplavily zbylé rozdrcené částečky surovin). Uvedeme k varu. Z vajíčka (nebo dvou, podle velikosti) a krupice umícháme tužší těstíčko. Do vařící polévky zaváříme nočky, které ještě asi pět minut provaříme. Dochutíme pouze solí a jemně sekanou pažitkou.

Polévka kmínová s kurkumou

Šedohnědá kmínová polévka je atributem špatných veřejných vývařoven (školní jídelnou počínaje, jídelnou v domově seniorů konče). Přitom chuť nikomu v zásadě nevadí (proto bývá vařena), ale ten vzhled, ten vzhled… Proto naši kmínovou polévku ozvláštníme, a navíc ji přidáme nutričních hodnot. Kouzlo způsobí malá lžička kurkumy.

Na 80 gramech tuku (máslo, rostlinné máslo, olej) osmažíme 100 až 150 g jemně postrouhané kořenové zeleniny a lžičku drceného kmínu. Když směs příjemně voní, přidáme dvě lžíce hladké nebo polohrubé mouky. Za stálého míchání asi dvě minuty opékáme. Pak vmícháme lžičku kurkumy, lžičku soli a zalijeme 1200 ml vody. Když se polévka začne vařit, přidáme polévkové nudle (množství obvyklé pro zaváření polévky), stáhneme teplotu a asi pět minut vaříme. Dochutíme pouze solí, ale na závěr můžeme přidat polévkové bylinky: petrželku, pažitku, libeček. Po pochvale u stolu dáme přednášku o zdravotních účincích kurkumy.

Žebráčková chlebová polévka

Recept na chlebovou polévku nepochází ze zdrojů, pro které je příznačné „patlání“ jídla. Je to starý předpis na hospodárné využití tvrdého chleba. Jen Jaroslav Foglar ji asi neměl rád, když ji dal na roveň týrání do úst nikde neorganizovanému Tlouštíkovi. „Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou – přece jsem nejšťastnějším chlapcem: vždyť jsem viděl Rychlé šípy!“ No není to výzva? Rychlé šípy nám mohou posloužit jako veselá motivace.

Na chlebovou polévku potřebujeme asi 150 g tvrdého chleba (větší patka), lžíci tuku, jednu malou cibuli, jedno vajíčko, sůl a pepř. Na tuku (máslo, rostlinné máslo, olej, sádlo) osmažíme do růžova drobně nakrájenou cibuli. Zalijeme 1200 ml vody, do které dáme na kousky nakrájený (rozlámaný) chleba. Asi 10 minut vaříme. Pak tyčovým mixerem rozmixujeme. Když nemáme mixer, propasírujeme sítem. Vrátíme na plotnu, znovu uvedeme do varu. Rozklepneme jedno vejce a rozmícháme ve vařící polévce. Dochutíme solí a mletým pepřem. Žebráčkovou chlebovou polévku podáváme velmi horkou.

Pamatujme:

• V polévkách jsou jen výchozí potraviny, žádná průmyslově vyráběná dochucovadla.
• Mít v mrazáku do zásoby kupovaný balíček zeleniny je praktické. Ale její cena je víc než trojnásobná, velikost kousků ne každému vyhovující a chuť nevýrazná – nemůžeme ji předem orestovat, aby se uvolnily chutě a pěkná barva z mrkve.
• Naopak – domácí zeleninové směsi, které si můžeme připravit v době, kdy je zelenina trhu nejlevnější, jsou výborným a velmi chutným pomocníkem.
• Kořenová zelenina by se do polévky měla přidávat v poměru 1:1:1, respektive na jeden díl mrkve dva díly zeleniny bílé. Mrkví polévka sládne a je pak třeba víc ji solit a jinak kořenit. Celer a petržel naopak dodají kořenité chuti.
• Jestliže jsou naši strávníci zvyklí na chuť polévkových výtažků, kořenících směsí nebo instantních polévek, uspokojí je dochucení polévky libečkem. Libečku se říká „zelené maggi“.
• Hrst sekané petrželky, libečku nebo pažitky nejen že vypadá v polévce pěkně, ale polévku typicky „polévkově“ dochutí. Proto je výhodné mít je celoročně v zásobě – v květináči, truhlíku, na záhoně, případně sušené (nebo mražené).