Jak udělat pravé vinné šodó | recept

Třebaže původní receptura na šodó uvádí bílé víno, můžeme je připravit z jakéhokoliv vína. A nemusí být právě kabinetní, stačí průměrné stolní víno. Na druhou stranu si musíme být vědomi, že v hotovém šodó je chuť a vůně vína zachována. Z bílého „krabicáku“ za patnáct korun chardonnay prostě neuděláme. Ale cena stolních vín je v současné době tak nízká, že si šodó můžeme dopřát bez pocitu rozmařilosti.

Recept z klasické kuchařky Vaříme zdravě, chutně a hospodárně: 250 ml bílého přírodního vína, 4 žloutky, 70 g cukru, vanilka. Úsporná varianta: 250 ml bílého vína, 2 žloutky, 1 lžička škrobové moučky, 70 g cukru, vanilka. Bílé víno a žloutky předepisuje i ČSN pro teplou kuchyni, receptura 19607/A. (Mimochodem pro „nevěřící Tomáše“ – z receptury je zcela jasné, že buchtičky s vanilkovým krémem vždy zcela regulérně figurovaly vedle buchtiček se šodó – viz foto.)

Pro čtenáře JakTak.cz jsme vyzkoušeli vinné šodó z červeného vína. Použili jsme 5 dcl vína, 100 cukru, 4 vejce, 4 žloutky, kousek celé skořice, 2 hřebíčky. Pro tepelnou úpravu je nutný buď dvouplášťový hrnec nebo dva do sebe volně pasující hrnce, abychom mohli vařit ve vodní lázni. Pro pohodlnější práci je lepší zvolit spíš vyšší nádobu s větším objemem (hrnce, v kterých je zkušební šodó vařeno, jsou dost malé, volili jsme je jen z důvodu fotografování – aby byla příprava šodó na fotkách dobře vidět).

Na přípravu šodó je báječným pomocníkem ruční šlehač, u kterého můžeme měnit otáčky. Nejdřív za studena důkladně rozšleháme vejce, cukr a víno. Pak dáme hrnec s pěnou do vodní lázně, přidáme koření, snížíme otáčky a za stálého volného prošlehávání zahříváme. Směs je nejdřív řídká a hodně pění, pak postupně houstne, pěny ubývá, až je hustá – i když stále s pěnivou strukturou.

Ve všech recepturách je zdůrazňováno, že se šodó nesmí vařit, aby se nesrazilo. Ano, nesmí se vařit. Ale ve vodní lázni toto nebezpečí nehrozí. Vinné šodó podáváme teplé, a jako pochoutku. Jestliže jím budeme polévat buchtičky, dáme jen čtyři pět menších kousku a deci – deci a půl šodó. Nepodáváme ho v hlubokém talíři s polévkovou lžicí, jako se dost často jídají buchtičky s krémem. Nebo vinné šodó dáme jen na misku a nabídneme k němu piškot (cukrářský) nebo nějakou sušenku.

Vinné šodó můžeme přizdobit pravou šlehačkou nebo ochuceným bílkovým sněhem (na snímku). Gastro okénko: Dukátové buchtičky se šodó nejsou totéž co dukátové buchtičky s vanilkovým krémem. Ani skutečnost, že se „u nás doma tomu tak říká“, nebo že jsem to „našla na internetu“ nebo dokonce „Láďa Hruška to tak také nazývá“ není argumentem, aby byl krém z mléka a vanilkového pudinku označován za šodó. Když naplníme buchty mákem, také jim neříkáme tvarohové, třebaže jsme těsto zadělali podle receptu na tvarohové buchty. Pro vanilkový krém se dokonce ani nepoužívá výrazu „nepravé“ či „falešné“ šodó. Protože šodó je šodó, čili vinná pěna.