Jak udělat krkonošské sejkory | recept

Krkonošské sejkory jsou jednoduché placky z těsta umíchaného z rozstrouhaných syrových brambor, syrových vajec, soli a kmínu. Brambory a vajíčko se našly v každé chalupě. Sejkory se pekly především v zimě, protože se topilo a s jídlem se za dlouhých večerů nemuselo nijak pospíchat.

Na rozdíl od bramboráků se sejkory pečou bez tuku. Dříve se sejkory dělaly na horkých plátech plotny (pece nebo kuchyňských „sporo-kamen“, sporáku). V současné době používáme pánve s nepřilnavým povrchem. Pláty nebo pánev se pouze vytřou kůží neb o kouskem uzeného špeku, a nebo se jen mírně vytřou ubrouskem namočeným v oleji. Ale opravdu jen mírně.

Kilogram syrových brambor oloupeme, vykrájíme očka a poškozené části, opláchneme a rozstrouháme na struhadle s malými očky nebo na struhadle se čtverhrannými jemnými otvory – čím jemnější, tím lepší. Rukama dobře vymačkáme puštěnou vodu. (Jestliže máme děti mladšího školního věku, můžeme puštěnou vodu přecedit do sklenice k malému potravinářsko-technologickému pokusu – uvedeme na závěr).

Rozstrouhané brambory dobře promícháme se dvěma vajíčky. Některé odrůdy brambor po rozstrouhání trochu zmodrají. To je jeden z výkladů, proč placky dostaly označení sejkory – namodralé brambory a žlutá vajíčka možná horalům připomínala pírka sýkorek. Ale výkladů je víc. Směs velmi mírně osolíme a přidáme trochu kmínu. Těsto bude řídké, a tak to má být.

Pánev s nepřilnavým povrchem vytřeme kouskem špeku nebo ubrouskem lehce namočeným v oleji. Pánev dobře zahřejeme. Nabereme tak zarovnanou lžíci těsta a rychle ho rozetřeme po pánvi dokulata. Sejkory by měly mít v průměru asi deset centimetrů, aby se dobře propekly a snadno obracely.

Plochou obracečkou sejkory po chvíli otočíme. V krkonošských chalupách se k tomu používala špachtle. Opečeme i z druhé strany. Opékání z první strany je rychlejší, protože těsto dokonale přilne k horké ploše. Druhá strana není tak rovná, a tak opečení trvá o něco déle. Obavy z příliš velkého zápachu nemusejí být – výroba sejkor je cítit stejně (nebo dokonce i méně) jako smažení klasických bramboráků.

Ještě horké sejkory potřeme rozpuštěným sádlem, máslem, a nebo je nepotíráme ničím. Rovnáme je na sebe jako lívanečky, aby sejkory zůstaly vláčné. K tomuto kroku ale nedochází, když sejkory děláme pro nějakou společnost – strávníci si je nedočkavě odebírají ještě horké přímo do rukou.

Jaké je nejlepší koření sejkor? A proč na ně mnozí lidé s takovou láskou vzpomínají? Sejkory se dělávaly v družné společnosti. Sedělo se kolem kamen, aby si všichni užili tepla, povídaly se „poudačky“ a besedníci (případně vnoučata s babičkou) si přitom pochutnávali na sýkorách přímo z plotny. Toto koření je nejlepší, a nenahradí je nic.

A teď ten pokus pro mladé školáky. Slitá voda v brambor poslouží jako pokus – důkaz přítomnosti škrobu v bramborách. Tekutinu přecedíme do sklenice. Než sníme sejkory, usadí se na dně sklenice bílá tuhá (ale rozmíchatelná) vrstva škrobu. Pokus můžeme završit, když tekutinu slijeme a na vrstvu škrobu kápneme jodovou tinkturu – škrob se zabarví do modra.