Jak si poradit s trojčlenkou
Některé znalosti matematiky, které jsme si osvojili ve škole, v praxi příliš nepoužijeme. Naopak taková trojčlenka, to je matematický úkon, se kterým v běžném životě uspějeme. Často se dostáváme do situace, kdy máme dvě veličiny, popsané třemi na sobě závislými údaji, pomocí nichž chceme získat ten čtvrtý údaj.
Co je potřeba
Možnosti jsou dvě, a to přímá a nepřímá úměra.
Přímá úměra
Uveďme příklad z praxe. Chceme koupit 5 kg brambor a zaplatíme za ně 100 Kč. Kolik kilogramů brambor koupíme, jestliže vyrazíme do obchodu s částkou 300 Kč?
Drtivá většina z nás logicky, bez tužky a papíru, odvodí, že třikrát tolik, tedy 3x5 kg, což je 15 kilogramů. V tomto případě jde o přímou úměru. Čím více peněz máme, tím víc brambor si můžeme pořídit.
Nepřímá úměra
A pak existuje úměra nepřímá. 10 aut odveze náklad za 4 hodiny. Jak dlouho potrvá, než náklad odveze 20 automobilů? I tady vytušíme výsledek rychle. Dvojnásobek aut zvládne stejný úkol za poloviční dobu, tedy za 2 hodiny.
Někdy ale výsledek není zřejmý hned na první pohled a musíme se k němu prokousat výpočty. Grafická podoba je jednoduchá, stačí jen dva řádky, kam vše zapíšeme, např.
5 kg brambor………….100 Kč
X kg brambor…………..300 Kč
Šipkami nahoru a dolů, které se umisťují na začátek a konec řádku, se obvykle vyznačí, zda jde o přímou či nepřímou úměru. Jednoduchými matematickými úkony (dělení, násobení) pak dospějeme k potřebnému výsledku, v tomto případě:
X = 5x (300:100), tj. 15
Značení šipkami ale není nutné, to je dobré pouze v případě, kdy si chceme ozřejmit, o jaký typ úměry se jedná. Jakmile pochopíme princip výpočtu, postupujeme již rutinně.
Diskuze k článku