Jak se vyznat v olejích na vaření

Teplá kuchyně

Co se týče rostlinných olejů používaných při tepelném zpracování potravin, je potřeba vybrat takové, které se nepřepalují při vysokých teplotách. Plánujete-li smažit či péct, pak se doporučuje koupit takové, které odolávají teplotě i 200 stupňů Celsia. Tepelnou nestabilitu poznáte leckdy pouhým pohledem, a to tak, že se vybraný typ oleje začne rychle přepalovat, zapáchat a z pánve se kouří.

Sáhněte tedy po řepkovém či olivovém, smažení na mírnější stupeň snese i kokosový či arašídový. Co se extra panenského olivového oleje týče, není pravda, že se na smažení nehodí. Naopak! Velmi dobře snáší vysoké teploty. Někteří ho dokonce recyklují, a to tak, že ho zbaví všech nečistot přefiltrováním a použijí ho příště znovu. Jestli chcete jídlu dodat specifickou chuť, pak sáhněte po sezamovém oleji. Dejte však pozor, je opravdu aromatický.

Studená kuchyně

Studenou kuchyní se nemyslí jen saláty, ale i různé rolády, předkrmy či nepečené dezerty. Při přípravě jídel, které nevyžadují tepelnou úpravu, můžete využít olejů s nízkým bodem zakouření. Jedná se zejména o lněný, dýňový, slunečnicový, konopný a sezamový.

Je-li řeč o sladkých pochoutkách, jednou za čas vyzkoušejte kokosový olej, je velmi jemný a hodí se do zákusků.

Podíl nasycených a nenasycených mastných kyselin

Tepelná stabilita není ale jediným faktorem, na který byste se měli při koupi oleje zaměřit. Druhým kritériem by měl být poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin, přičemž právě ty nenasycené tělu prospívají, jelikož snižují hladinu cholesterolu v krvi.

Vysoký podíl těchto „zdravých“ kyselin najdeme například v řepkovém oleji, olivovém a také lněném. Naopak v kokosovém převažují spíše ty nasycené, což neznamená, že byste se ho měli zříci, ale zacházejte s ním opatrněji.