Jak připravit jahodovou marmeládu | recept
Domácí jahodová marmeláda - recept. Domácí jahodová marmeláda, to je něco úplně jiného než univerzálně sladká červená hmota z průmyslových konzerváren. Nemusíme být právě majiteli jahodové plantáže. I z dvoukilového košíku jahod z tržnice můžeme připravit asi tři kilogramy výtečné domácí jahodové marmelády s minimem chemie. Jak připravit domácí jahodovou marmeládu? Tento recept na domácí jahodovou marmeládu je určen především kuchařským začátečníkům.
Diskuze k článku
Přidat komentář
Dobrý den, to víte, upovídaná ženská. Gratuluji k úspěchu. A věřím, že je marmeláda dobrá. Příště můžete rozmíchaný pektogel a ostatní cukr nasypat najednou a jen krátce povařte. Delším varem se želírovací schopnost nezvýší. Ty pektiny zajistí viskozitu a opaleskování na pohled - prostě želé, i když ne tuhé. Bez něj to je vlastně jen doslazený koncentrovaný jahodový rozvar. Citron je zbytečný, v pektogelu kyselinu citronovou máte a na chuti se to neodrazí. Jahodová marmeláda není úplně tuhá. Jednou jsem ji udělala tuhou, ale to jsem tehdy měla jen dvoukilový košík (tedy tak 1750 g čistého ovoce) a dala jsem čtyři pektogely a kilo cukru. Pak jsem usoudila, že to ten pektogel zbytečně prodražuje, protože nyní mívám jahod víc, a tak dělám polotuhou verzi v tom poměru, jak je v článku. Poměr zděděný po tchýni, a ta měla "hospodyňskou" školu. Upřímně: já to ani nejím, a mí blízcí to naopak jedí lžičkou místo cukrátek, tak jim to je jedno. Ale polotekutý stav mi vyhovuje i proto, že se pak marmeláda výborně roztírá při přípravě nějakých moučníků - perníky, rolády a tak. Báječně vsákne do těsta. Tož jahodám zdar - a nechte si sílu na další ovoce, třešně se už rdí. jez
"Jenom želírovací cukr" není jenom - už obsahuje totiž onen Pektogel či jiné želírující látky. Při ceně želírovacího cukru (okolo 20,- Kč za 500 g) porovnané s cenou "obyčejného" cukru (v aki i za 9,90 Kč za kilo) a libovolného želírovacího přípravku (v akci i za 3,90 či 10,- Kč dle druhu) je jednoznačné, k čemu se přikloním. Ta práce se smícháním mi za ty ušetřené peníze stojí...
Jakube, takže jste tam, žádný Pektogel nedával? Jsem totiž zmatenej :) Když kouknu na zahraniční recepty tak tam něco jako Pektogel nedávají, tady v našich končinách ho někdo dává někdo ne.
Dělám to jenom želírovací cukr a jahody a je to pěkně husté a dobré.
Návod super, ale na mě docela složitý. Dělal jsem marmeládu pro děti z jahod - třičtvrtě kila jahod, cca 250g cukru krupice a půlka citronu... nic víc (maximálně voda na podlití). Jahody na malý kousíčky do hrnce, zasypat cukrem, zakapat citronem a nechat na mírnym plameni při docela častym míchání pustit vodu. Když pustí trochu vody, tak jen dolít, aby se mohly jahody provařit. Vařil jsem je asi hodinu. Potom s minimem vody v jahodách jsem je rozmixoval a bylo hotovo.
Místo zavařování sklenic jsem pak sklenice jen naplnil horkou marmoškou a otočil vzhůru nohama (dnem nahoru) - už jí máme v lednici pár měsíců a pořád je super a chutná skvěle :)
"Jahodová proklamace"
Dobrý den, dovolím si vstoupit do diskuse. Nejprve k Jakubovi – blahopřeji k výsledku, a k tomu, že vaříte marmeládu pro děti. Ale, upřímně řečeno, spíš jste měl z pekla štěstí, protože když pročítám Váš recept a postup, vidím tam několik „flash points“, přes které jste se obdivuhodně přenesl. Tak především – na 750 g jahod je 250 g cukru málo. Jahody jsou náchylné k plesnivění a cukr působí jako konzervant. Potom – cukr jste nasypal ho jahod hned a hodinu ho vařil – za tu dobu se svařil tak, že by měl začít karamelizovat. A další riziko – když dáme cukr hned k ovoci, je reálné nebezpečí (nechci-li přímo říct jistota), že se produkt začne připalovat. A to je chyba nevratná. Cukr se vždy přidává až nakonec (případně viz dál). Jahody se musí vařit jen krátce, aby si zachovaly barvu, chuť a vůni. Delším varem hnědnou (vzpomeňte na domácí nepřibarvované kompoty). A po hodině varu už musejí být rozkrájené jahody „na mraky“, mixování tedy bylo trochu zbytečné. Konečné množství ze 750 g jahod nemohlo být větší, než tak tři skleničky od jogurtu, a to je skoro škoda spotřebované energie a času. To, co jste vyrobil, bylo určitě dobré a měli jste z toho radost, ale náhoda se nemusí opakovat.
K dotazu Jaroslava: Marmeláda by měla „želírovat“, ale jahody mají minimálně pektinu (který želírování zajišťuje). Pektogel jsou pektiny, kyselina citronová a cukr. Není v něm žádný konzervant. Želírovací prostředky se přidávaly už za první republiky (vyráběla je například továrna Koldinský – Petosa v Heřmanově Městci). Nebo se jahody na džem a marmeládu míchaly s dobře želírujícím rybízem (nebo angreštem). A třetí způsob – jahody se rozdrtily na „měl“, 400 – 500 g cukru a 125 ml vody se svařilo „na nit“ (sirup se při zkoušce mezi dvěma prsty táhne tak, že opravdu vytvoří nitku) a až do tohoto sirupu se přidal kilogram měli a zprudka krátce se to povařilo. Vařilo se to po částech (po kilu jahod), právě proto, aby byla doba varu co nejkratší (zachování barvy, vůně, chuti). Obohacovat kuchařský repertoár zahraničními recepty je přínosné, ale české předpisy vycházejí z našich surovinových podmínek. A nebo – máte-li dost času, jen tak pro vlastní zkušenost zkuste v malém množství oba způsoby (s pektogelem, bez něj) a příště budete zavařovat podle vlastní zkušenosti. Na stránce uvedený návod je ten nejjednodušší a mnohokrát úspěšně realizovaný. Zavařování zdar a jahodám zvlášť. jezzina
Fííííha, díky za podrobnou odpověď. Ten den jsem to zkusil takto.... Rozmačkal jsem jahody, dal povařit. Po krátké chvilce jsem přidal tedy pektogel spolu s trochou cukru, po chvilce jsem cukr přidal další (bohužel jsem měl doma už jen 600g cukru), přidal šťávu z vymačkaného citronu a poté dal do sklenic, otočil dnem vzhůru a umístil do ledničky. Výsledek? Marmeláda je určitě tužší, ale není moc, to znamená, že když sklenici otočím, tak se pomalu marmeláda přelije na dno, ale když marmeládu namažu, tak má krásnou červenou barvu a chutná vskutku skvěle. Ale spíše řeším to, jestli má být tuhá úplně, nebo nemusí. Jarda