1

Na začátek se podrobněji podíváme na jednotlivé pojmy, které s přenocováním souvisí. „Táboření“ je oficiálním pojmem používaným legislativou rozumí se jím souhrn různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě spojený s přenocováním, a to obvykle ve stanech. Dalším pojmem je nocování nebo také bivakování, které však v naší legislativě přímo definováno není. Podle nového výkladu zákona bivakování vyjadřuje přenocování pod širákem za sníženého komfortu bez použití přístřešku, bez rozdělání ohně a bez zanechání jakýchkoli odpadků v místě přenocování. 

2

Jak je to tedy s českými zákony, když budu chtít venku tábořit? Podle ústavy platí, že občanům je dovoleno vše, co není zakázáno. Mezi zákony upravující táboření v přírodě patří zejména zákon o ochraně přírody a krajiny, dále pak lesní zákon. Na soukromých pozemcích je táboření možné pouze s povolením (alespoň ústním) majitele. Lesní zákon zakazuje táboření v lesích a 50 m od jejich okrajů mimo vyhrazená místa. Dle zákona ochraně přírody a krajiny je zakázáno tábořit a rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa v národních parcích i chráněných krajinných oblastech. Problematiku táboření ve volné krajině mimo zvláště chráněná území tento zákon neupravuje.

3

Bivakování, které díky prohlášení Ministerstva životního prostředí není považováno za táboření, je povoleno na převážné většině území České republiky. V lesích je bivakování dovoleno v rámci běžného práva vstupovat do lesa (užívání lesa), pokud je les nebo jeho část běžně přístupný veřejnosti, a to bez ohledu na vlastnictví. Ve zvláště chráněných územích je bivakování povoleno, není-li doslovně výjimečně uvedeno jako přímá poškozující činnost v rámci bližších ochranných podmínek daného území. V terénu, kde je zakázán volný pohyb veřejnosti mimo turistické značené trasy, lze tedy teoreticky bivakovat pouze na značené cestě. Ve volné krajině je bivakování povolené v rámci volného přístupu do krajiny při respektování vlastnických práv k pozemkům.

4

Pro ty, kdo by rádi přespali v chráněném území mimo kempy ve stanu či pod celtou (tedy ne pod širákem), jsou postupně zřizována tzv. nocoviště. Průkopníkem v této oblasti je Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava. Dobrou zprávou pro všechny milovníky přírody, bushcraftu či trampingu potom je, že jednodenní nocování se obecně toleruje a obvykle se řeší spíše individuálně (domluvou na místě) a to především díky „kauze Hyťha“. Martin Hyťha (Děti Země) na podzim roku 2007 podal demonstrativní žádost o výjimku, aby mohl legálně „bivakovat“ v chráněných územích. 

Varování

Tento článek a jeho jednotlivé body mají pouze informativní charakter. Společnost Solex Services s.r.o. neručí a není odpovědná za škody vzniklé užitím informací (částečným nebo úplným), které jsou uvedeny v článku. Zároveň společnost neručí a není odpovědna za škody vzniklé užitím informací (úplných nebo částečných) obsažených v článku třetí osobou.

Autorská práva ZDE

Hodnocení

Vaše hodnocení: Žádné
3.5
Average: 3.5 (2 votes)