Jak poznat lišky a stročky | recept na liškovou omáčku
Lišky z rodu Cantharellus a jemu příbuzných rodů patří mezi nejvyhledávanější jedlé houby. Jsou velmi citlivé na čistotu životního prostředí. V posledních letech se jejich výskyt v našich lesích zvýšil. Mají-li lišky vhodné podmínky pro růst, tzn. dostatek vláhy, rostou ve skupinách o mnoha plodnicích. Pojďme si představit nejznámější druhy lišek, které byste rozhodně měli ochutnat. Jak se lišky v kuchyni využívají? Zkuste si připravit například liškovou omáčku s noky.
Co je potřeba
Co je potřeba na liškovou omáčku:
- 1 kus menší cibule
- kousek anglické slaniny
- houby lišky
- smetana
- kopr
Liška obecná (Cantharellus cibarius) je barevně velmi proměnlivý druh, nejčastěji okrově žlutý. Klobouk má zvlněný, laločnatý okraj, větší plodnice ho mají uprostřed vmáčklý. Na spodní straně klobouku jsou vidlené nebo i zvlněné lištny, sbíhající se na třeň. Celá plodnice je tuhá, má příjemnou vůni (uvádí se pomerančová) a má mírně štiplavou chuť. Téměř nikdy nebývá napadena hmyzem. Liška obecná roste nejčastěji v jehličnatých lesích od června do pozdního podzimu. Najít se dá i v lese listnatém, třeba pod duby, je stejně vynikající, pouze má světlejší barvu (liška bledá).
Liška se hodí do bramborové polévky, kulajdy, k nakládání i k sušení, ale pak mírně zhořkne. Zkuste si připravit noky s liškovou omáčkou. Noky s liškovou omáčkou | recept: Pokrájejte menší cibuli a kousek anglické slaniny na kostičky. Osmahněte, přidejte lišky předvařené 5 minut v osolené vodě a vyduste vodu, kterou houby pustí. Pak lehce zalijte smetanou a přidejte pokrájený kopr. Podávejte s vařenými noky. Je to rychlé a chutné jídlo.
Liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) je houbička méně masitá než liška obecná, ale roste obvykle v tak velkém množství, že se jí vyplatí sbírat jak k běžné kuchyňské úpravě, tak k sušení. Roste několik let na stejném místě. Má klobouk v různých odstínech žlutohnědé barvy. Klobouk je nálevkovitý s nepravidelně zvlněným okrajem. Třeň je většinou dutý se sbíhajícími se lištnami. Tato neprávem opomíjená houbička se vyznačuje jemnou chutí.
Stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides) je příbuzný liškám. Je to velice dekorativní houba, jejíž plodnice připomínají květy petunií. Má tmavohnědou barvu přecházející až do černa s lehkým ojíněním. Najdeme ho především na vápencových půdách v listnatých, ale i jehličnatých lesích. V posledních letech je jeho výskyt na některých místech velmi hojný. Stroček je velmi oblíbenou a ceněnou houbou ve Francii a Německu, kde se prodává na trzích. Němci mu říkají Totentrompete ─ trumpeta mrtvých. Má mírnou a příjemnou chuť. Upravuje se jako falešná husí krev a je i nepostradatelnou součástí vánočního kuby. Výborný je spolu s kořením pod pečené kuře.
Varování
Tyto houby si těžko s něčím spletete, přesto radím, buďte opatrní.
Diskuze k článku