Jak pěstovat majoránku ze semen

Majoránka roste ve Středomoří jako víceletý polokeř. V chladnějších oblastech se pěstuje většinou jako jednoletka. Bylinku měli v oblibě již staří Řekové a Římané, přidávali ji do vína, kterému poté přisuzovali afrodiziakální účinky. Majoránka má čtyřhrannou lodyhu s aromatickými vejčitými a šedivě chlupatými lístky. Květy jsou bílé, růžové až nafialovělé, na rostlině se objevují od července do září. Bylinka obsahuje éterické oleje, třísloviny a hořčiny podporující trávení. Příbuzný druh je oregano, podobně voní a chutná, v kuchyni má stejné využití jako majoránka.

Majoránku snadno vypěstujete ze semen, je to levnější než nákup sazenic. Na záhon se vysévá v květnu, kdy je již půda dostatečně prohřátá. Potřebuje suché,  slunné stanoviště s propustnou půdou. Stejné nároky na pěstování má i oregano. Semena majoránky (ve skutečnosti to jsou plody) jsou velmi jemná, proto je zasypáváme jen tenkou vrstvou zeminy. Řádky pro výsev by měly být ve vzdálenosti 20-25 cm od sebe. Mladé vzešlé rostlinky vysazujeme ve svazečcích asi po 3 ks 15 cm od sebe. Dobře zakořeněná majoránka snáší sucho. Dorůstá do výšky až 40 cm. S hnojením opatrně, přehnojené rostliny bujně rostou, ale nať je méně aromatická.

Nať majoránky se sklízí celé léto až do pozdního podzimu. Stříhají se konce větviček. Nať k sušení seřezávejte těsně před rozkvětem a usušte na tmavém a vzdušném místě. Při sklizni keřík neseřezávejte příliš hluboko, aby obrazil. Před příchodem mrazíků ji lze přesadit do květináče a pěstovat na okenním parapetu. Někdy se podaří rostlinu udržet do příštího roku.

Majoránka se hodí do polévek, k bramborovým a masitým pokrmům. Je neodmyslitelnou součástí českých zabijačkových pochoutek. Látky v ní obsažené podporují trávení a zlepšují stravitelnost těžkých jídel. Čaj z majoránky posiluje nervy, příznivě působí na žaludek, uvolňuje křeče a povzbuzuje chuť k jídlu. Bylinka se s oblibou používá v lidovém léčitelství. Těhotné ženy by majoránku měly užívat s opatrností.