Jak nebýt sobecký

nejde jen o vás

Mluvíte s vaším přítelem, on vám chce vyprávět, co se mu přihodilo. Jenže vy mu do jeho vyprávění neustále skáčete, protože kdykoliv vás k tomu napadne nějaká vaše myšlenka, nebo vaše zkušenost, máte hrozné nutkání to říct. Výsledek bude ale ten, že to vašeho přítele odradí, a buď svůj příběh rychle zkrátí, anebo se svěří někomu jinému, kdo bude mít větší pochopení. Snažte se při kontaktu s druhým zajímat spíše o druhého. Vyptávejte se ho na jeho problém, buďte empatický, snažte se mu poradit a teprve až bude jeho problém dostatečně prodiskutovaný, můžete přijít s vlastními zážitky. Touhle nenucenou formou si vaše problémy spíše poslechne.

rozdělte se o to nejmilejší

To, že jste sobečtí, se krásně pozná na tom, jestli se chcete s ostatními rozdělit o to, co opravdu milujete. Ať už to jsou kešu oříšky, milované oblečení, hrníček nebo propiska, nic není přece tak důležité. Jsou to jen věci. Není snad důležitější vztah, který s druhou osobou budujete nebo udržujete? Není důležitější jí ukázat sdílením milované věci, nakolik je pro vás tato osoba důležitá?

dělejte druhým radost nezištně

Pokud děláte jiným radost jen proto, že očekáváte, že vám ji oni zpětně oplatí přinejmenším stejným způsobem, je to stále sobecké. Radost musí být nezištná, aby nebyla sobecká. Pokud například pořádáte narozeninový večírek pro přítelkyni a očekáváte, že ona pak pro vás také uspořádá něco podobného, až budete mít narozeniny vy, je to sobecké. Pokud to očekávat nebudete, budete si mnohem více vychutnávat radost, kterou jste druhým způsobili.

nezačínejte zájmenem „já“

Při hovoru s druhými nezačínejte se slovy „to já...“ nebo jen zájmenem „já“. Už první větou se tak veřejně prohlásíte za sobce, který si přišel jen ventilovat své nabubřelé ego. Přestože je to u vás například jen ošklivý zlozvyk a sobci ve skutečnosti nejste, vypadáte tak.